Máš se dobře? Pošli to do světa!

 Start-up měsíce!

Nedávno mi ve schránce přištála zpráva, že jsem byla vybrána k tomu, abych vám představila zatím téměř neznámý projekt „mám se dobře“ a s ním i Pavla, který za tím vším stojí. Samozřejmě, že jsem hned kývla a ještě v autě odesílala radostný email s otázkami, kterej dokázal do minuty doletět přes půl světa, což je úžasně praktický ale nemá to žádný kouzlo – až na to kouzlo, že to umí doletět – nechápu jak a nikdy to asi nepochopím, nicméně na ty krásný, kouzelný a radost-tvořící věci, je tu právě ten Pavel!

⇓

Pavle, co tě vedlo k tomu, vytvořit značku www.Mám se dobře.eu?

Všechno to vzniklo pár let po mém odstěhování od rodičů. Přestěhoval jsem se do Prahy a dostal jsem dvě typicky pražské nemoci. Jedna je: „nemám čas“ a druhá „to nestíhám, to udělám zítra“. A tak se stávalo, že jsem rodičům nezavolal několik měsíců. Jednou jsem se chystal zavolat mamce (fakt jsem se chystal! :) ) a přišla mi od ní sms: „Ahoj synu, žiju, díky za optání“. V tu chvíli mi došlo, že dělám něco asi hodně špatně. Jenže mamka neholduje sociálním sítím, neměla tedy možnost vidět, že se mám dobře, kde jsem to všude byl a co jsem vše nafotil. A jak jsem to tak řešil, tak mě napadlo, že je vlastně škoda mít všechny fotografie na sociálních sítích nebo v notebooku. Co ukážu svým dětem, tedy až nějaké budu mít? Svůj profil na facebooku? Fotografie v notebooku, o které mohu díky ztrátě dat přijít? Proč je vlastně nemám vyvolané, proč vlastně nemám fotoalba, aby mohlo být víc těch krásných chvil, kdy si celá rodina sedne, prohlíží si fotografie a baví se o době jejich pořízení atp. No a jak jsem tak přemýšlel, tak mě napadla jednoduchá myšlenka „Mám se dobře“.

Jak dlouho po prvotním nápadu jsi začal s realizací? Pustil ses do toho hned, nebo sis s ním pohrával už delší dobu?

Měsíc jsem si pohrával s realizací v hlavě, ale pořád jsem to viděl spíš jako takový hloupý nápad. Po měsíci mi došlo, že chci, aby se mi to povedlo realizovat a aby služba udělala někomu radost. Tak jsem se do toho pustil.

Jak bys tvůj projekt jednoduše popsal lidem, kteří o něm nikdy neslyšeli?

I dnes je stále plno lidí, kteří nemají profil na sociálních sítí (prarodiče, rodiče, známí) a zároveň je dnes značně uspěchaná doba. Proto jsem sjednotil dvě služby – vyvolávání fotografií a posílání dopisu. Na webu „Mám se dobře“ stačí nahrát fotografie, přidat k nim komentáře a napsat vzkaz pro příjemce a jeho adresu. V každé obálce se odesílá 5 fotografií rozměru 10×15 a dopis, na kterém je vzkaz a také komentáře k fotografiím. Nejedná se tedy jen o posílání fotografií, díky dopisu je to více osobní a dělá to větší radost.

Díky této službě člověk ušetří mnoho času, nemusí nikam chodit a vše zvládne do 5 minut z mobilního telefonu. Výsledek je k nezaplacení.

Funguje to jako taková sociální síť, až na to, že příspěvky jsou odesílány v úhledné papírové obálce J.

Řekl jsi o svém nápadu přátelům, rodině..? Jaký na to měli názor? Podporovali tě?

Rodině jsem o nápadu řekl hned v počátku. Názory byly pozitivní. Dostal jsem plno rad a skvělých nápadů. Stále mě podporují a určitě budou i nadále.

Jaký byly začátky? Co vše bylo potřeba zařídit a vymyslet?

Důležité bylo vymyslet web a možnost nahrání fotografií z mobilního telefonu. Jenže u mobilního telefonu jsem narazil na vysokou cenu vytváření mobilních aplikací. U webu jsem pak potřeboval vymyslet celý postup nahrání fotografií, jejich zabezpečení, správy účtů a bambilion dalších super technických věcí. Se vším mi pomohl bývalý spolužák ze střední, který je velice schopný programátor a povedlo se tak vytvořit web přesně dle mých představ s tím, že je plně kompatibilní s mobilním telefonem či tabletem – tím jsem nemusel investovat do aplikace. Ač se to nezdá, tak je za tím spoustu práce, běhání, papírování atp. a kdybych měl vše vypisovat, tak to snad nikdy nikdo nedočte :).

Nastala někdy situace, se kterou sis absolutně nevěděl rady a měl chuť to prostě vzdát?

Že bych si nevěděl rady to asi ne. Vždy se našlo řešení. Ale chuť to vzdát jsem měl několikrát, Začal jsem si říkat, zda to má vůbec cenu, jestli nevyhazuju čas pro něco, co nikdy nebude mít úspěch. Pak jsem si ale řekl, že kdybych to nezkusil, určitě bych toho litoval.

Po jak dlouhé době se začali lidi o tvý produkty zajímat a ty jsi si řekl takový to „joo, já to dokázal“ ?

Jsem v počátku. Lidé o službě zatím moc nevědí. Takové to „joo, já to dokázal“ to si řeknu, až mi přijde pozitivní reakce nebo jen hloupá zpráva „díky za tuto službu“.

Jak se ti povedlo dostat se do povědomí lidí? Jaký sociální média používáš pro propagaci?

Snažím se stále dostávat do povědomí lidí prostřednictvím stránky na facebooku. Dále brácha spravuje Instagram a ještě mám twitter. Ale zatím jsem zaměřený hlavně na facebook. Pro propagaci také plánuji obejít domy pro seniory (alespoň po Praze) a tam se budu snažit přemlouvat sestřičky, aby návštěvám dávaly letáčky popisující „Mám se dobře“. Nebo ty letáčky daly třeba na nástěnku. Jde o to, že obálky „Mám se dobře“ tam lidem udělají určitě radost.

Jaký máš se svým projektem plány? Budeš rozšiřovat sortiment o další produkty nebo se chceš držet stávající formy?

V nejbližší době bude možnost výběru barvy obálky. Do pár týdnů by měla být možnost zvolit z několika vzhledů dopisu. Taky pracujeme na možnosti volby odeslání – buď doporučeně, nebo obyčejně. Do budoucna se bude rozšiřovat služba o další sortiment a také se bude přidávat možnost odesílání do zahraničí.

Kde se vidíš za 5 let? Co je tvým velkým snem?

Sám nevím, jak to bude za 5 let. Nejsem typ člověka, který se dívá příliš dopředu a plánuje.

Velkým snem je, aby se to chytilo. Aby se odesílaly pravidelně obálky a celkově byli lidé se službou spokojeni. Jo a ještě se chci naučit vařit hospodskej guláš.

Hodně lidí má nápad ale bojí se do něčeho vlastního pustit a vyjet ze zajetých kolejí, co bys takovým lidem vzkázal?

Když to neuděláte vy, udělá to někdo jiný a vy toho budete jen litovat. Je taky hodně důležité se obrnit trpělivostí.

Chtěl si být vždycky „podnikatel“ nebo to přišlo tak nějak náhle?

Já ani podnikatel moc nejsem. Spíše mám jako koníček službu, která pro běh vyžaduje živnostenské oprávnění :). Ale že bych s tím v minulosti počítal, nebo to dokonce plánoval? To mě vůbec  nikdy ani nenapadlo.

Už vám je jasný, jak se to dělá? No prostě tak, že to, co máte v hlavě prostě děláte. Nehledáte výmluvy, díky kterým to nejde!

Takže pokud máte v hlavě nápad a nechybí vám zapálení, prostě do toho běžte! Co nejhoršího se může stát? Přijdete o peníze? Tak je znovu vyděláte! Žijte si svý sny a jak řekl Pavel “ když to neuděláte vy, udělá to někdo jiný a vy toho budete jen litovat!“

♥

Držím palce všem, kteří se do toho pustili a ještě pustí! A držím taky palce Pavlovi, aby si jeho službu zamilovalo co nejvíce lidí! Já ji určitě užiju a babičky si ji určitě užijí! 

Krásný den a TVOŘTE!