Milujete články o jídle? Já je miluju, miluju totiž jídlo a to moc! Byly ale dny kdy jsem jídlo odmítala a nebo naopak ono odmítalo mě. Tohle naše taškaření trvalo celkem dlouho. Prošla jsem si kolotočem hubnutí, přibírání /nikdy to ale nebylo z extrému do extrému/.. zkusila jsem snad všechny NEmožný diety a trávila hodiny v křečích. Byla jsem přesně ta holka co zkusí každou kravinu, která je stejně úplně k ničemu. Přesně ta holka, která si místo sestavení zdravýho jídelníčku rozdělí rohlík na několik porcí za den protože si prostě myslí, že tím hrozně rychle zhubne -pravda, a hubená vydrží – blbost. Byla blbá a hodně mladá. Sesypala se jak domeček z karet – né tím, že by opravdu hodně zhubla, nikdy nebyla kostřička potažená kůží.. sesypala se tam uvnitř. Nedokázala se soustředit na nic jiného, než na jídlo. Neustále brečela, nekomunikovala, neměla energii absolutně na nic, lhala sobě i všem okolo.. ale to je jiný příběh.
Dneska se chci bavit o tom, jak jídlo nemělo rádo mě.. a stejně jak by se to mělo udělat s lidmi – vyřadila jsem ho ze svýho života protože nejspíš nebylo o co stát.
Už od 12ti let (ještě před tím kolotočem) jsem měla šílený křeče téměř po každém jídle. Podstoupila jsem nesčetně vyšetření a všechny ukazovaly to samý – vůbec nic! Doktoři mi tedy řekli, že je to psychický a s tím se nedá nic dělat. Křeče si vesele pokračovaly dál, někdy byly šílený, jindy se třeba měsíc neobjevily. Spolubydlící na intru se mi už smáli, že snad není možný, aby mi bylo po všem zle. Bylo.
Až někdy před rokem a půl měl Lukáš šílený nápad začít jíst pouze ovoce, zeleninu, oříšky.. prostě RAW. Chvíli jsem si myslela, že je to blázen (do té doby jsem o raw veganech neslyšela) ale řekla jsem si, proč to nezkusit. Četli jsme o tom knížky, koukali na dokumenty a pustili se do toho. Bylo těžký svý chutě ovládat ale výsledky byly úžasný! Měla jsem neskutečně energie, i když jsem spala jen 5 hodin denně. Zmizely kruhy pod očima, pleť byla jasnější, myšlenky klidnější.. cítila jsem se vyrovnaně, krásně jsem zhubla ale hlavně ONO MI NEBYLO ŠPATNĚ!
Když se po tolika letech trápení najednou cítíte opravdu dobře, snažíte se toho držet zuby nehty. Věděla jsem ale, že jen na raw dlouhodobě nevydržím – né, že by mi to nestačilo ale já miluju ten požitek z jídla a pokud nemáte sušičky, odšťavňovače, mixéry.. jinak – máte jen ledničku, moc toho s tím nevykouzlíte. Začala jsem tedy do svého jídelníčku zařazovat postupně další potraviny (kromě masa, o něm jsem byla přesvědčená, že ho už jíst opravdu nechci) a sledovala, co mi tedy nedělá dobře. Největším zlem pro mě byly jakékoli živočišné mléčné výrobky, smažená jídla a především pečivo! Nejen, že se mi vrátili křeče, stavy na omdlení ale já po tom byla tak hrozně unavená, ospalá, měla jsem špatnou náladu..
PO JÍDLE ČLOVĚK NEMÁ BÝT UNAVENÝ! MÁ BÝT PLNÝ ENERGIE!
A to je to, čeho se neustále snažím držet. Vím, že už nikdy nebudu jíst maso.. protože prostě zvířátka. Snažím se nejíst žádný živočišný produkty – protože zvířátka a tělo. No a když mám opravdu chuť, koupím si ten kousek čokolády po kterým je mi třeba i zle ale nevyčítám si to! Nejsem zastánce názoru, že když se něco nedělá na 100% nemá cenu to vůbec dělat. Nemyslím si ani to, že jen jeden způsob stravování je správný – každý z nás je jiný, každému vyhovuje něco jiného a nemá cenu lidi přesvědčovat o tom, co je a co není dobrý. Většina z nás si na to přijde sama, když bude poslouchat svý tělo.
POSLOUCHEJTE SVÝ TĚLO!
Sama se nejčastěji řídím RAW till 4 ale netrhám si hlavu za to, když si dám jednou za čas k obědu rýži nebo nudle. Většinou se ale snažím cpát se celý den ovocem a k večeři si dál lehký veganský jídlo.. hodně lehkýho veganskýho jídla!
Co se vám ale snažím říct? Neberte všechny ty stravovací směry tak moc vážně! Strašně často se setkávám v diskuzích s lidmi, kteří všechno tak moc řeší – až TO ZDRAVÝ NENÍ! A o tom to je, o tý psychice! Přestaňte se v hlavě trestat za to, že jste si uzobli pár chipsů, hranolek nebo že brambory vlastně napatří do Palea a vy jste je měli k večeři. To přece vůbec není důležitý! Důležitý pro vás má být jen to, že se cítíte dobře a klidně si vytvořte svůj vlastní směr – to, co bude přesně vyhovovat vám – jak po psychické, tak po fyzické stránce protože pak to bude TO ONO, TO SPRÁVNÝ!
JEZTE S LÁSKOU ♥
Tenhle týden byl naprosto úžasný! Přesně tak, jak jsem se minulou neděli, i přes špatnou náladu rozhodla – a přesně tohle jsou ty důležitý rozhodnutí, který můžeme učinit každé ráno. Ty i ty i ty! 
Pondělní odpoledne s prasátkama.. kdo mě zná, tak ví, jak hrozně moc miluju prasátka! Už někdy od prváku na střední jsem si přála takové mini čuně doma a asi mě to nikdy nepustí. Znáte nějakou větší rozkošnost? Umíte si asi představit moje nadšení, když jsem je uviděla. O tyhle drobečky se teď stará babička.“Máma prase“ umřela totiž někde v džungli a oni by bez jejího mlíčka umřeli taky. Jsou plachý, křičí/kvičí na všechny strany ale určitě si brzy zvyknou a než se nadějí, vypustí je zpátky do přírody, kam prostě divoká zvířata patří.
