Když někomu řeknete, že pracujete online, každý si představí, jak ležíte s notebookem na pláži, popíjíte drinky, cestujete a každý váš den je vlastně hrozně velký dobrodružství plný potápění, opičích pralesů a přátelských lidí kolem. Vaše práce se nebere jako práce ale dovolená protože nepracujete z kanceláře a nechodíte domů ani do hospody, kde si stěžujete na to, jakej je váš šéf vůl.

Nebudu vám nic nalhávat, je to vlastně taková hodně přibarvená pravda a ten, kdo už má všechno v malíčku si opravdu může takhle žít ale začátky jsou občas hodně krušný a u práce online to platí dvojnásob. Tenhle životní styl není rozhodně pro každýho.

Písek a království mravenců pod klávesama vás totiž občas může přivíst do hrobu nebo na mizinu – zaškrtněne přijatelnější.

No a jelikož jsme my s Lukášem právě na začátku tý trnitý cesty, podělíme se s váma o všechny starosti a strasti digitálních nomádů.

• Možná víte, kde budete spát příští měsíc a možná vůbec ne. Vaše rozhodnutí se většinou dělají ze dne na den protože nikdy nevíte, kdy si vymyslíte zase další blbost nebo místo, kde si určitě musíte zkusit žít.

• O vaší následný destinaci rozhodují 3 faktory – musí to tam být levný, musí tam být wifi a především musí být snadný získat dlouhodobý víza. Ve výsledku to ale vypadá tak, že žijete na Bali, kde vlastně wifi vůbec nefunguje a víza mít legálně taky nebudete.

• Každý den musíte ujišťovat rodiče, že máte co jíst, i když oni vůbec nechápou, kde na to vlastně berete. Pořád vám opakují, že si máte najít OPRAVDOVOU práci.

• Kdykoliv se přestěhujete na nový místo, vyjde vás to mnohem dráž, i když je tam levněji než na místě předchozím. Musíte totiž všechno ochutnat, vidět, poznat.. no a když už se dostanete do stadia “dokážu tu žít a šetřit” balíte už zase krosnu a přesouváte se jinam.

• Nikdy nevíte, jestli vás někdo nechce oškubat nebo jestli jsou vaši kamarádi opravdu takoví kamarádi. No, a když to zjistíte, balíte už zase krosnu a přesouváte se jinam.

• Nemáte fixní plat, takže nikdy nevíte, jestli budete mít příští měsíc na nájem, jídlo nebo třeba na ty víza. Všechno záleží v postatě na vás a nikoho nezajímá, že jste nemocní, máte PMS, depresi nebo že vám vám to zrovna dneska nemyslí – prostě musí!

• Když nepracujete, myslíte na to, že byste pracovat měli, takže pracujete v podstatě pořád, i když si všichni myslí, že nepracujete vůbec.

• Všichni dovolenkáři a cestovatelé viděli z místa kde bydlíte za týden víc, než vy za celý měsíce.

• Musíte se naučit žít ve dvou a více časech, podle toho, v jaké zemi jsou vaši zákazníci. A tak sedíte u počítače, když probíhá párty a třeba taky po párty..

• Celý vaše štěstí záleží na tom, jestli je v daný lokaci dobrá jakákoliv wifi. Pokud není, jste zoufalí a propadáte panice, pokud je dobrá, máte vyhráno. Častěji ale spíš není, než je a tak trávíte celý den s notebookem nad hlavou a chytáte signál. Když už se vám podaří něco nahrávat, spadne to těsně před koncem.. a nebo vám spadne ten notebook. Celý den nemluvíte, jen občas vykřiknete několik opakujících se věc – já se na to vy***, dopr***, to je sr**

• Všichni okolo vás chodí každý den v jiném oblečení zatímco vy taháte 3 kusy pořád dokola a největší nadšení nastává, když něco nesmrdí nebo na tom není flek.

Život je to úžasnej – baví mě – když to zrovna jde! No a když to nejde, tak si kopu umírací jámu, nadávám a věřím, že bude zase líp protože jinak to ani nejde.

Doufám, že jsem vám trošku objasnila celou tu „nomádskou“ situaci, změnila pohled na věc a třeba se tu najde někdo, kdo chce taky pracovat na cestách?

Máte rádi můj blog a chcete ho podpořit? Hlasujte v soutěži Blogerka roku TADY a pomozte nám, dostat se mezi TOP 10! Balijská karma vzkazuje, že vám to dvakrát oplatí – a to, že jsme velký kámošky! :) ♥