Dneska jsem se probudila s tím, že vám musím něco říct.. tak jen pár řádků k hrnku s čajem :)
Občas si jdeme za svým cílem, snem a občas jdeme opravdu dlouho.. najednou se místo těch krásných pocitů, které jste měli na začátku začíná dostavovat vyčerpání, smutek a trošku beznaděj, že to, co si přejete se třeba nikdy nesplní.
Vždycky, když mě přemůže tahle nedůvěra v sebe, vzpomenu si na příběh muže, který kopal dlouhé roky poklad. Po několika letech už byl ale vyčerpaný a vzdal to, řekl si, že poklad tam nejspíš vůbec není a nemá cenu se už dál snažit, přitom stačilo pár lopat a na vysněný poklad by konečně narazil.
Je jedno, jak dlouho si za tím svým pokladem jdete, kolik musíte překonat kořenů, balvanů.. a zda kopete týden nebo roky. Nikdy nevíte, co se může stát, nikdy nevíte, jestli vás od splnění vašeho snu nedělí pár centimetrů hlíny, ty tři kamínky, dva lidé nebo jeden jediný den, který všechno změní.
Nikdy se nevzdávejte svých snů, ať jsou sebevíc šílené. Ten můj je taky! Běžte si za ním, ale vždycky si pamatujte, že i z té cesty musíte mít radost protože ta je na tom všem nejkrásnější.. nenechte se odradit lidmi, kteří o vás pochybují, nenechte se odradit sami sebou a především na tom tak nelpěte. Ono to přijde, opravdu to přijde!
Krásné ráno, krásný den! Mějte svůj sen a žijte přítomností! <3
S láskou vaše Anie
