M(o)udruju Uncategorized

50 věcí, které o mně ještě nevíte

IMG_3960

Nenávidím chůzi po stojících eskalátorech, chce se mi při tom zvracet. Eskalátory mají jezdit a né stát!

Mám řidičák ale hrozně se bojím řídit.

Ve stresových situacích rozhodně nejednám racionálně. Brečím, křičím nebo omdlívám.

Nejvíc na světě se bojím zlejch lidí a tragický smrti. Jo a taky toho, že mě neoprávněně zavřou do vězení. Asijskýho. Brrrr. Nebo toho, že umře někdo z mých blízkých..

Miluju poslouchání audiknih a příběhů před spaním i při práci.

Už od svých 16ti mám vymyšlený jména svých budoucích dětí. Obě začínají na S.

S čímž se vážně fakt, že chci být mladá maminka a dítě vychovávat třeba tady na Bali.

Jsem až moc velkej úžasňák a občas to přeháním – třeba když vzbudím Lukyho ve 2 ráno aby se podíval na tu úúúžasnou hvězdu, která určitě není hvězda ale ufo. Mám prostě potřebu se o ty krásný věci dělit. A taky si myslím, že všechno co svítí je ufo. A taky že je!

Až v Asii jsem poznala, kdo je opavdovej kamarád a zjistila jsem, že větší oporou jsou pro mě většinou lidi, které jsem potkala na cestách a znám je pár týdnů, než lidi, který znám roky. Není to o počtu bezpředmětnejch zpráv ale o tý jedný.

Nenávidím místa, kde je hodně lidí. Omdlívám.

3 měsíce jsem strávila v léčebně s anorexií a víc, než 2 roky brala antidepresiva. Jo, byla jsem velká depka, co neměla ráda sebe ani svět. Přesně proto si myslím, že každý může změnit svůj život tím, že změní svý myšlení a začne se mít rád.

V noci se často budím a honí se mi v hlavě tolik nápadů, že si je zapisuju, abych je pak nezapomněla. – občas jsou fakt geniální. Celkově mám geniální nápady. :D

Dřív mluvím, než myslím a díky tomu vypustím občas často z pusy hroznou blbost, který následně lituju.

Naučila jsem chválit samu sebe – považuju to za svou nejlepší vlastnost.

Miluju zapisování úkolů a povinností do diáře – nikdy si je ale nečtu, takže vlastně vůbec nemá smysl si něco zapisovat.

Za minulý rok jsem poznala více než 500 nových lidí a každý den poznávám nový. Většinou to miluju ale jsou dny, kdy se potřebuju schovat, nasadit sluchátka a nikoho nevidět, neslyšet.. ať je jakkoli boží.

I přesto, že žiju na místě dovolený si hrozně přeju odjet na dovolenou a týden jen odpočívat, psát, koupat se a nic neřešit. Nikdo to nechápe protože si všichni myslí, že se tu jen válíme.

Kdybych si měla vybrat jak chci vypadat, byla by to malá princezna Kristina Pimenova nebo Amanda Seyfried.

Jako nejdůležitější věc na světě považuju lásku – jakoukoliv.

Svou svatbu mám naplánovanou do detailů – to, že ještě není důvod ji plánovat je věc jiná.

Všechno dělám na poslední chvíli a vždycky si za to nadávám.

Snažím se nebýt materialista ale všechny ty bílý věci z madeiry, krajky, lnu.. to je mučení!

Jedním z mých největších nepřítelů je šicí stroj. A tiskárna. A excel.

Miluju romantický komedie typu S láskou Rossie, Dopisy pro Julii, Lásky čas..

Mám tak velkou fantazii, že pro mě není problém bát se vlastní myšlenky, že v bazénu je masožravá chobotnice nebo v pokoji mimozemšťan, který čeká až usnu, aby mi vymyl mozek…

Od doby, co neberu antikoncepci se mi strašně zhoršila pleť. Když je to fakt špatný, fotím se jen zezadu. – Jo přesně proto se pořád fotím zezadu!

Nevážím si peněz, vážím si zážitků, které díky nim můžu zažít ale peněz jako takových prostě ne.

Většina článků, které píšu nejsou jen pro vás ale i pro mě, abych si připomínala, co je opravdu  důležitý, jaká chci být a jak chci žít.

Pamatuju si živě okamžiky z doby, kdy jsem byla miminko.

Lidi z vesnice, ze který pocházím si myslí, že píšu o totálních blbostech, který nemůžu vůbec nikoho zajímat. Pořád ale naprosto všichni ví, kde právě jsem a co dělám.. záhada.

Miluju Pretty little liars a Awkward, ať je to jakkoli stupidní, prostě se mi to líbí.

Nejlepší youtuberkou je pro mě jednoznačně Flabgee. Ta holka je prostě boží!

Po roce v Asii si hrozně vážím čechů. Jsme strašně šikovní, emočně vyspělí, umíme naslouchat a celkem dobře i přemýšlet. Máme skvělý nápady, schopnosti.. jen si vůbec nevěříme. Takže pokud nejsi zrovna kretén, budeš určitě hrozně fajn!

Jsem antitalent na jazyky a osobní výhrou pro mě je, že jsem se naučila obstojně anglicky.

Pořád potřebuju slyšet, že mě má někdo rád protože moc nechápu, jak mě může mít někdo rád. Já jsem občas fakt hrozná, i když mi to nějak pořád nevěříte.

Jsem polívkový typ, což je typ, který dokáže přežít jen z pojídání polívek.

Nejlíp se mi píše po skleničce (lahvi) vína.

Nesnáším, když někdo někomu (nebo mně) křivdí.

Miluju obyčejný lidi! Slyšet odemě a od Lukyho, že je někdo tak hezky normální je ta největší poklona ze všech protože to byste se divili, kolik nenormálních lidí chodí po světě! Normální je od nás ještě větší poklona, než boží.

Nenávidím pravidla, očekávání, vykání a formální jednání.

Mám pihu nad horním rtem.

Největším snem je pro mě život plný zážitků, dobrodružství, cestování.. v rovnováze s místem, kde vybudujeme opravdový domov, dětmi, psem a úžasným klidem.

Věřím lidem – až moc.

Špatně snáším neobjektivní kritiku a zbytečný napadání. Nechápu ty lidi, co mají tohle zapotřebí, prostě nechápu a hrozně lituju.

Na Bali jsem začala jíst ryby.

Neumím udělat hvězdu ani skočit šipku. Nějak mi to přes tu hlavu prostě nejde.

V hlavě mám vymyšlených hrozně moc nápadů na podnikání, do kterých bych se chtěla pustit ale už teď sedím zadkem na několika židlích najednou a nebudu lhát, prostě to nestíhám.

Občas mám obrovskou chuť smazat blog, instagram, facebook a žít jen ten opravdovej život protože mě baví mnohem mnohem víc!

..pak si ale vždycky vzpomenu na vás, na to, co všechno mi dáváte a.. děkuju.

S láskou vaše Anie ♥

Mrňavá, blonďatá dvaadvacetiletá holka, která žila se svým přítelem v Anglii, Thajsku a teď jsou rok na Bali, kde mají svůj malý resort na konci světa. Anie je blogerka a v minulém životě byla mořská víla. Nepokoušejte se jí to vymluvit, je neuvřitelně tvrdohlavá :). www.tovarnanaradost.cz

Leave a Comment

Comments (16)

  1. Ahoj Anie,musim rict,ze nejdrive jsem sledovala blog TerezaInOslo,ktery si hraje na motivacni.Pred temi 2 lety se mi I libil,ale brzy jsem pochopila,ze to neni o motivaci,ale o honeni vlastniho ega a prezentace sebe samotne jako perfektni osoby,ktera proste nema zadne spatne vlastnosti.Ty jsi pravy opak,jsi lidska,normalni a nebojis se rict,jak to vsechno je,neidealizujes se,drz se sveho kopyta,hlavne si nenech do niceho kecat. Bud sama sebou,nenech se zpracovat nynejsi radoby blogerskou subkulturou,ktera se spolu s EB buduje. Mej se skvele a uzivejte zivot plnymi dousky!

  2. Skvělý článek! S tou anorexií jsi mě zaskočila… jsem ráda, že už jsi se z toho vyhrabala a žiješ na plno!
    a blog prosím NIKDY nemaž!:(

  3. Podle me jsi naprosto skvela osoba! PLL ..jooo :D ! Na jednu stranu hovadina ale jakmile je novej dil koukam a cekam co tam zase vymysli :-) i ja mam pocit ze me nikdo nema rad a kdyz mi to nekdo rekne nechapu ho..ja sama sebe nesnasim a vazne uvazuju nad tim ze si neco necham napsat…ty moje depky…to ze tu vubec jsem proste nechapu.
    Penize resim jen za predpokladu ze chci nekam jet a neco zazit. Kdyby to slo i bez nich…“sezerte si celou moji vejplatu“!
    Doufam ze te nekdy uvidim a snad budu mit i tu cest dat s tebou sklenici vina a popovidat..mam pocit ze ty bys me pochopila a snad bys mi i pomohla.
    Lidem taky verim i po tom kdyz me na ne nekdo varuje..dokud se nespalim…verim…a vetsinou na to doplatim.

  4. Super článek :-). Ve spoustě věcí se shodneme, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama :-D. Máš můj velký obdiv za překonání životních těžkostí, věřím, že díky tomu překonáš mnoho překážek, protože velký zkoušky jsou pro velký osobnosti :-). Prosím, piš dál a hlavně nám už řekněte, co chystáte, ať můžu přijet :-D

  5. Super článek. Mám taky řidičák a bojím se řídit. :-)
    Sleduji tě krátce, ale tvůj blog se mi moc líbí. :-)

  6. Ahoj, krásně „normální“ článek, díky za něj. :) U některých částí jsem se dost zasmála, protože se v tom poznávám, tak třeba mám řidičák a neřídím (ale už se míň bojím a víc si věřím a sním o autě s automatem :D), mám naplánovanou svatbu a vymyšlená jména svých dětí (to tak nemá každá holka?), jsem totální polívkovej typ. Má pleť si dělá co chce, pravidelně každý rok vymyslí nějakou novou vyrážku, kterou se osype…myslím, že zkouší, co vydržím, ale teď už se tím netrápím a celkem to s ní jde. :D Osobně si myslím, že Češi jsou naprosto geniální lidi, co umí vymyslet dost dobrý věci, hodně šikovní, duchovně „vyspělí“, pracovití,zruční a krásní…a pak jsou tu taky ti divní zaprdělí Češi. :D Chápu tu tvou touho po bytí offline, prostě si užívat život sám o sobě…(S)měj se. :)

  7. Anie, je to zvláštní, ale vždycky, když čtu podobné články od tebe, chce se mi tak trochu brečet. (Cíťa) Je to tím, že si uvědumuju,jak bych tě chtěla poznat. Po několika letech článků typu #ootd a jaké je moje denní líčení jsem zjistila, že tvoje zážitky, to, jak si k nám všem upřímná, jak se nebojíš ukázat svoje slabé a špatné stránky, je neuvěřitelné. Někdy si taky splním svoje sny, protože ať se ti to líbí nebo ne, ty pro mě si neobyčejná holka, seš pro mě neskutečnou inspirací a vždycky, když myslim na moje sny a říkám si, jak jsem malá a bezvýznamná, jak se mi tohle vůbec nemůže splnit, vzpomenu si na tebe a říkám si: ,,Když to dokázala jedna holka, proč bych nemohla i já?“ Jsme si proste hrozně podobný (až na tvoji postavu, vlasy, faktu, že žiješ na Bali :D). Asi to zní jako vlezdoprdelka, ale já odjakživa byla snílek a ty si mi svým způsobem se za to nestydeť. Takže v mé emocionální chvilce, bych ti chtěla poděkovat :) :D
    P.S Promin za tolik textu, moje citový chvilky jsou silnější než ja :D

  8. Ty jsi tak krásně upřímná, že si říkám, že to snad ani v dnešní době (kdy si téměř každý ve virtualním světě hraje na někoho jiného) není možný! Mám hrozně moc věcí stejně:) Přeju ti jen to nejkrásnější, protože za tu sílu, lásku a pozitivní energii, co dáváš nám všem, si to zasloužíš <3

  9. Anie, děkuju. Mluvíš mi z duše, a naprosto ve všem. I přes to všechno, čím jsi „obyčejná“ (představa sebe jako mladé maminky, naplánovaná svatba, jména dětí), „normální“ (protože pracuješ přestože si ostatní myslí, že si jen užíváš, což je dneska u mnoha nových typů podnikání) a zároveň „divná“ (po zkušenosti s depkami a anorexií) – jsi takový ideální já, kterým bych sama chtěla být :) A taky si moc vážím toho, jak jsi upřímná. Měj se krásně!

  10. Naprosto super článek. Jsem ráda, že se na PLL nedívám sama – samozřejmě objektivně si vždycky řeknu, že je to fakt kravina, ale každej novej díl prostě hltám :) Řidičák ještě nemám, protože jsme měla šílenej strach, ale už se odhodlávám a letos do toho fakt jdu!!! Dále jsem ráda, že nejsem jediná, který se po vysazení antikoncepce zbláznila pleť (a to už je to asi 6 let a néé a ne se vrátit do svý krásný podoby). Jinka téma anorexie je pro mě dost osobní, a chápu pokud pro tebe taky, na druhou stranu věřím, že kdybys o svým „boji“ napsala článek, nejednomu člověk by mohl pomoci. Ale jak říkám, může to být opravdu osobní, takže naprosto chápu, pokud se ti do toho nechce. Jinak si myslím, že prostě tvůj blog je TOP, nejlepší. Je super číst o opravdovým životě, o tom, co vše se může podařit a taky někdy pokazit. Nemůžu říct, že bychom si musely 100% rozumět, ale bylo by krásný se s tebou potkat a prostě pokecat. Hezký den na Bali Pavla :)

  11. Po roce ziti v Asii si vazis Cechu? Neprijde ti ani trosku divne to takhle podat kdyz si zila jen na jednom malem zlomku cele Asie?

  12. Vůbec mi to nepřijde blbý :) Každý tady ví, kde v Asii jsem žila a kolik národností jsem poznala, každý vnímáme individuálně a já to prostě teď vnímám takhle :)