Archiv rubriky: ze života

Uncategorized ze života

Odhalení aneb co je Makawi Tuwa?

IMG_4158[1]

Tam někde na konci světa stojí místo, které má miliony hvězd a ten největší bazén na světě.

Je to místo,kde se každý cítí dítětem. Maluje, tvoří, hraje si. V desítce polštářů ho uspává zvuk oceánu a divadlo mu v noci na stěně hrají stíny malých světýlek všude kolem.. tam za plátěnou zdí.

 

Je to svět bez pravidel ale není to jen fantazie. Je to Makawi Tuwa neboli indiánsky – štědrá země.

 

Svět, který jsme si vytvořili přesně podle našich představ pro nás všechny.

Je to svět, kde je jediným pravidlem užívat, žít, milovat a snít. Svět s úžasnou přírodou, s černou písečnou pláží, o kterou se nemusíte dělit. Se stříbřitým dnem oceánu na straně pravé a na té levé korálový ráj. Jídlo je tu vždy čerstvé, zdravé, s láskou dělané. Zavírací doba neexistuje – čas neexistuje.

 

Pohádky.

 

Celé dny věnovat odpočinku na lidu-prázdné pláži, malovat na kameny nebo plátno. Vyrábět kouzelné šperky, dekorace, hrát petang, společenské hry, fotbal.. šnorchlovat, plavat, vyhlížet delfíny, východy i západy slunce. Poslouchat vrnění chlupáčů na klíně.. hráti si. Číst si v houpací síti a večer popíjet se stejně naladěnými lidmi – s námi.? Koupat se za svitu měsíce a rozrážet svítící plankton mezi prsty.. Vyprávět si nejen cestovatelské historky, zpívat a hrát, nebo se koukat na filmy v malém letním kině z polštářovýho ráje?

 

Svět, který je založený na důvěře.

 

Tohle byl náš sen, který právě měníme v realitu a bude tu pro nás všechny – děti, snílky.. Náš malý konec světa, naše vlastní země. Makawi Tuwa.

Udělali jsme něco opravdu spontánního a pronajali místo, kde jsme se opravdu cítili živí. To místo sice nevypadalo podle našich představ ale ta příroda kolem nás přesvědčila o tom, že tam prostě chcete být.

IMG_4164[1]

Útes. Oceán před námi. Hory za zády.

 

Koupili jsme barvu a začali dělat novou fasádu i výmalbu. Koupili jsme 30 metrů látky na stany, které postavíme, až skončí deštivá sezona. V koupelnách děláme obklady z bambusů, zasazujeme kytky všude kolem a při cestě z nákupů zastavujeme u balijců, jestli si můžeme odvézt prkna z jejich zahrad.

Sbíráme mušličky, korály, větvičky, pírka.. lakujeme, vrtáme, navlíkáme, barvíme, trháme vlasy, pleteme, píšeme a užíváme si to. Možná i proto, že každý kdo může pomůže a na nic nejsme sami. Máme kolem sebe úžasnou partu lidí, co dělají vše s láskou a hladinkou. Čeká nás ještě spousta práce ale bude to stát za to!

Tohle nebude vůbec žádný resort, tohle bude naše malá země pro pár lidí, kteří tu s námi budou chtít být, žít, snít a třeba se i vzít.. ale o tom zase příště.

 

Tohle bude svět nás všech. Naše Makawi Tuwa.

 

S láskou Anie a Lukas♥

Uncategorized z cest ze života

Strasti digitálního nomáda

IMG_7955Když někomu řeknete, že pracujete online, každý si představí, jak ležíte s notebookem na pláži, popíjíte drinky, cestujete a každý váš den je vlastně hrozně velký dobrodružství plný potápění, opičích pralesů a přátelských lidí kolem. Vaše práce se nebere jako práce ale dovolená protože nepracujete z kanceláře a nechodíte domů ani do hospody, kde si stěžujete na to, jakej je váš šéf vůl.

Nebudu vám nic nalhávat, je to vlastně taková hodně přibarvená pravda a ten, kdo už má všechno v malíčku si opravdu může takhle žít ale začátky jsou občas hodně krušný a u práce online to platí dvojnásob. Tenhle životní styl není rozhodně pro každýho.

Písek a království mravenců pod klávesama vás totiž občas může přivíst do hrobu nebo na mizinu – zaškrtněne přijatelnější.

No a jelikož jsme my s Lukášem právě na začátku tý trnitý cesty, podělíme se s váma o všechny starosti a strasti digitálních nomádů.IMG_7936

  • Možná víte, kde budete spát příští měsíc a možná vůbec ne. Vaše rozhodnutí se většinou dělají ze dne na den protože nikdy nevíte, kdy si vymyslíte zase další blbost nebo místo, kde si určitě musíte zkusit žít.
  • O vaší následný destinaci rozhodují 3 faktory – musí to tam být levný, musí tam být wifi a především musí být snadný získat dlouhodobý víza. Ve výsledku to ale vypadá tak, že žijete na Bali, kde vlastně wifi vůbec nefunguje a víza mít legálně taky nebudete.
  • Každý den musíte ujišťovat rodiče, že máte co jíst, i když oni vůbec nechápou, kde na to vlastně berete. Pořád vám opakují, že si máte najít OPRAVDOVOU práci.

  • Kdykoliv se přestěhujete na nový místo, vyjde vás to mnohem dráž, i když je tam levněji než na místě předchozím. Musíte totiž všechno ochutnat, vidět, poznat.. no a když už se dostanete do stadia “dokážu tu žít a šetřit” balíte už zase krosnu a přesouváte se jinam.
  • Nikdy nevíte, jestli vás někdo nechce oškubat nebo jestli jsou vaši kamarádi opravdu takoví kamarádi. No, a když to zjistíte, balíte už zase krosnu a přesouváte se jinam.IMG_8018
  • Nemáte fixní plat, takže nikdy nevíte, jestli budete mít příští měsíc na nájem, jídlo nebo třeba na ty víza. Všechno záleží v postatě na vás a nikoho nezajímá, že jste nemocní, máte PMS, depresi nebo že vám vám to zrovna dneska nemyslí – prostě musí!
  • Když nepracujete, myslíte na to, že byste pracovat měli, takže pracujete v podstatě pořád, i když si všichni myslí, že nepracujete vůbec.

  • Všichni dovolenkáři a cestovatelé viděli z místa kde bydlíte za týden víc, než vy za celý měsíce.
  • Musíte se naučit žít ve dvou a více časech, podle toho, v jaké zemi jsou vaši zákazníci. A tak sedíte u počítače, když probíhá párty a třeba taky po párty..IMG_7965
  • Celý vaše štěstí záleží na tom, jestli je v daný lokaci dobrá jakákoliv wifi. Pokud není, jste zoufalí a propadáte panice, pokud je dobrá, máte vyhráno. Častěji ale spíš není, než je a tak trávíte celý den s notebookem nad hlavou a chytáte signál. Když už se vám podaří něco nahrávat, spadne to těsně před koncem.. a nebo vám spadne ten notebook. Celý den nemluvíte, jen občas vykřiknete několik opakujících se věc – já se na to vy***, dopr***, to je sr**
  • Všichni okolo vás chodí každý den v jiném oblečení zatímco vy taháte 3 kusy pořád dokola a největší nadšení nastává, když něco nesmrdí nebo na tom není flek.IMG_8025

Život je to úžasnej – baví mě – když to zrovna jde! No a když to nejde, tak si kopu umírací jámu, nadávám a věřím, že bude zase líp protože jinak to ani nejde.

Doufám, že jsem vám trošku objasnila celou tu „nomádskou“ situaci, změnila pohled na věc a třeba se tu najde někdo, kdo chce taky pracovat na cestách?


Máte rádi můj blog a chcete ho podpořit? Hlasujte v soutěži Blogerka roku TADY a pomozte nám, dostat se mezi TOP 10! Balijská karma vzkazuje, že vám to dvakrát oplatí – a to, že jsme velký kámošky! :) ♥