Příběhy o duchách a nadpřirozenu jsem milovala už jako dítě. „Věřte Nevěřte“ u táty běželo od rána do noci a nejoblíbenější rubrikou v „Bravíčku“ u mě byly právě prazvláštní příběhy a až potom sex a trápení – u většiny lidí to bylo naopak ne?
Věřte nebo nevěřte, všechny tyhle věci se fakt staly.
UPOZORNĚNÍ PŘED ČTENÍM!
- Pijeme pouze střídmě
- Nebereme žádné drogy
- Nekonzumujeme magický houbičky
A PŘESTO SE TO DĚJE!
PÁN V KLOBOUKU
Byla zima, kolem půlnoci. Lukáš slíbil kamarádovi, že ho vyzvedneme na plese. Vstali jsme, oblékli se do kabátů a mířili do tmy na zahradě, kde jsme měli auto. Zalezla jsem do něj, pustila topení, rádio a z tepla pozorovala Lukáše, jak škrabe sklo. Když jsem viděla, že je opravdu zmrzlý, šla jsem ho vystřídat. Lukáš zalezl do auta a já se se škrabkou v ruce naklonila na sklo, když jsem periferně viděla něco, co vedle mě být nemělo. Rychle jsem se otočila a tak 2 metry ode-mě stála vysoká mužská postava v dlouhém dvouřadém kabátě s kloboukem na hlavě. Proběhl mnou šílený chlad – takový ten co není ze zimy ale jde zevnitř. Strachem jsem okamžitě zalezla do auta a nemohla mluvit, jen jsem se klepala. Asi až po 15ti minutách jsem ze sebe Lukášoj vysypala co se vlastně stalo.
Půl roku na to jsme měli na zahradě malou párty, sešlo se tam asi 10 lidí, grilovali jsme, bavili se.. šla jsem do patra na záchod a když jsem se vracela, ve vnitřím balkonku ta postava stála znova. Pamatuju si jenom, jak jsem hlasitě zaječela – LUKÁŠI a sesypala se na schody – klepala jsem se úplně stejně vnitřní zimou, jako před půl rokem, i když bylo venku 30°C. Lukáš za mnou přiběhl, ptal se co se stalo a když jsem mu všechno vyklopila, řekl mi, že dneska i v tu zimu měl ten vnitřní chlad taky – totální klepavku, i když vlastně nic neviděl.
Asi po měsíci jsme kontaktovali jednu paní, která nám sdělila, že ta postava byl Lukášův pradědeček, který nechtěl dovolit, aby si Lukáš vodil domů v 18ti holky protože to on jako mladý nemohl. Prostě mě chtěl vystrašit a vyhnat.
JAK NÁM DĚDA ZASTAVIL HODINY
Je to už několik let co mi umřel děda – mamky táta, který v podstatě vychovával nejen mamku ale i mně. Několik týdnů po pohřbu jsme seděly s mamkou u mě v pokoji a povídaly jsme si o něm, vzpomínaly na to, jakej to byl nervák, jak mě honil s hadicí po zahradě, jak kradl babičce peníze na automaty a jak jsme s ním ležely v posteli a poslouchaly rádio, kde vždycky večer vyprávěli pohádky. Povídaly jsme si několik hodin, mezitím mi asi 3 krát zvonil telefon ale obrazovka zůstala zhasnutá a hovor nešel zvednout. Usínaly jsme pozdě v noci. Ráno jsem se vzbudila a všimla jsem si, že mi v pokoji nefungují hodiny – zastavily se na 07:42h. Přišla jsem do kuchyně a ptala se po nových baterkách, když se mě mamka zeptala, jestli mi taky nefungují hodiny – její hodiny se totiž zastavil taky – na minutu stejně. Byly jinak starý, měly jiný typ baterky a neměnily se ve stejnou dobu. Když jsme potom zavolaly babičce s tím, co se nám stalo, řekla nám, že přesně v ten čas se děda narodil.
POKOJ PLNÝ DUCHŮ
V Thajsku by měl mít každý dům, resort, vila.. malý domeček pro duchy a u drtivý většiny místních i cizinců to tak opravdu je. U nás v resortu ale takový domeček nebyl. Nikdo nenosil duchům jídlo a ani neměli kde složit hlavu – možná proto se zabydleli v našem pokoji – to aby jim a nebo nemám nebylo smutno. Měli jsme tam duchy tři. Ten první byl ve skříni, kde pouštěl písničky – často se mi v noci stávalo, že jsem se vzbudila a slyšela hudbu ze skříně, přitom tam žádná elektronika ani nástroj nebyl. Druhý duch seděl pokaždé na stolku a vypadal jako skřítek – měl velký špičatý uši a dlouhej nos. Třetího ducha tam vídal zase Lukáš – prý pochodoval před skříní, ve který byl duch DJ.
Zajímavý taky bylo, že když jsme měli v Thajsku rozlučkovou „párty“, popíjeli jsme, povídali jsme si, začaly se nad námi v mracích pohybovat tři-čtyři velký, zelený světla. Všichni jsme na to koukali s otevřenou pusou a nechápali, co se děje. Nemohlo to být žádný světlo z diskotéky, ani letadla. Opravdu to vypadalo jako UFO – ostatně, tyhle světla jsme s Lukášem už v Thajsku viděly dvakrát, i když předtím byly jen dvě. Snažila jsem se je vyfotit ale marně, vždycky zmizely tak do 30ti sekund.
Taky vám z toho trošku běhá mráz po zádech? Mně začal běhat až teď, co jsem šla za Lukášem a ptám se ho, jestli si vzpomeneme na další historky – svěřil se mi, že když se v noci vzbudí, vidí ze mě „vycházet“ hlavu – jednou vypadá prý jako černoušek, jednou jako kluk s blonďatými vlasy a culíkem. Říká se, že duše z těla ve spánku vystupuje ale je stále v blízkosti – tak to vypadá, že ta moje si posedává a neví do čeho píchnout.
Napište mi, jestli se něco nevysvětlitelnýho děje i vám a jaký máte vztah k nadpřirozenu – věříte nebo nevěříte?
Hlasujte v soutěži Blogerka roku TADY
Já z toho mám postavené všechny chlupy na těle! V duchy a nadrpřirozeno věřím, proto jsem hltala každé slovo.. A taky proto se nedívám na horory, protože je mi jasné, že všechno, co se v nich děje, se může stát.. Ale taky věřím na anděly, kteří nad námi bdí :)
Mně osobně se nic podobného nikdy nestalo (rádio i televize, když je nevyndáme ze zásuvky, se nám doma zapíná sama každý večer, takže z toho už jsem se naučila nebýt vystrašená :D ale kdo ví, že). Každopádně nám můj starký (dědeček) často vyprávěl, jak se mu jednou pokazily hodiny (proč to jsou sakra tak často hodiny?!) – takový ty co odbíjí každou hodinu – a jeho kamarád, hodinář, mu stále sliboval, že mu je spraví. Sliboval to hrozně dlouho, ale nakonec to nestihl, protože najednou zemřel. Pár dnů po jeho smrti dědečka vzbudilo odbíjení hodin. A do dneška zase stále fungují. A TO SE TAKY FAKT STALO! :D Takže ano, i když nechci, občas je těžký tomu nevěřit. :)
Také věřím na duchy i na anděly. :) Věřím, že duše, když se odpoutá od těla, jde kamsi „nahoru“, ale může se stát, že se „nahoru“ nedostane z nějakého důvodu. Třeba se nedokáže odtrhnout od tohodle světa, lpí na někom/něčem nebo má s někým něco nevyřešeného. A tak tu zůstane a potlouká se tu.
Já pořád slýchávala klepání a zvuky, pořád jsem měla pocit, jako by u mě někdo byl, a v pokoji se mi stávaly divný věci, neměla jsem z toho dobrý pocit. Na místě, kde žiju, dříve probíhala válka a také u nás byla naměřena geopatogenní zóna. Nakonec jsme potkali jednu paní, která poznala, že u mě byl můj dědeček, který se mi zjevoval i ve snu a u mamky její sestra. A také pár dalších, celkem mazec. Nikoho z nich jsem neviděla, ale prostě jsem někoho cítila. Jsem si jistá, že už našli klid. Jednou jsem však na chatě spatřila ducha slečny, která tam dřív bydlela s maminkou, ale zemřela náhlou smrtí a její maminka se s její smrtí nesmířila.. stála předemn
Jinak světla na obloze jsem viděla i já, bylo jich několik, a tak si tam tančili po obloze a vylítávali z jednoho místa do všech stran. Popravdě řečeno jsem si chvilku myslela, že mi hráblo. :D
Já si teda na žádný zážitek konkrétně nepamatuju až na jeden. Možná prostě jen selhala technika, ale i tak jsem si to doteď nedokázala nijak vysvětlit. Asi před půl rokem jsem měla mobil na opravě a musela jsem mít svůj starý. Měla jsem na něm budík na 6:00 ráno. Když mi došel můj tak jsem ten starý prostě vypla, hodila do krabičky a do šuplíku kde byl vždycky. Asi o týden později jsem v noci spala a najednou z toho šuplíku začal vyzvánět můj budík. Vstala jsem a šla jsem ho naštvaně vypnout, když jsem ho vytáhla tak na něm svítil budík 6:00 ale podle času na telefonu bylo 2:30. Ospalá jsem ho nevzrušeně vypla a hodila na stůl, že se na něj ráno podívám. Asi za 10 minut začal zvonit zas tak to už jsem se fakt naštvala :D a vytáhla z něj baterku. Hodila jsem ho pod polštář a hned jsem zase usnula s pocitem, že ráno ho asi budu muset rozbít :D Za dalších 10 minut telefon zvonil znovu!!! baterka byla na stole a budík zvesela vyzváněl, že je 6:00, že mám vstát a čas přitom pořád ukazoval 2:30. Dál si už jen pamatuju jak jsem se ráno vzbudila a na zemi byl hozenej mobil a baterka na druhé straně pokoji. Vím, že jsem nespala, a že se mi to nezdálo, ale když jsem se někoho zeptala jestli je to možné tak se na mě všichni dívali jak na blázna :D Mobil je od té doby na půdě mezi tunou oblečení :D
wow supeer napsane! brrr
jinak za me k nadprirozenu,..
, jsem verici a verim, ze Stvoritel Stvoril jak vesmir a lidi, tak take Andely (bez svobodne vule, jsou proste hodni a nejhodnejsi a plni Jeho rozkazy), a pak take dzinny…. kteri maji svobodnou vuli a mohou byt zli a nebo spatni. Manzel kamaradky byl svedkem ,,vymitani,, cloveka v nemz byl nejaky takovy dzin.. zni to fakt blbe, ale takove veci se proste deji… proto je dost nebezpecne vyvolavat duchy treba, nebo se jakkoliv snazit ,,napojit,, na ruzne energie neb proste nevime zda to bude dobra nebo spatna…
xoxo
Suki
Ahoj Anie,
normálně mám husinu už druhý den (od té doby co jsem si přečetla tento článek). Mám podobnou historku, ale nerada ji vyprávím, protože si pak lidi myslí, že jsem spadla z višně. Na duchy ale věřím!
S láskou, B.
Wuaaaa ted jsi me vydesila:D
Ja mam zkusenost nastesti snad jen s tim, ze kdyz mi treba nekdo v rodine umrel,ze jsem mela nejaky cas pocit ze je jakoby se mnou,nejakou dobu…ale ze bych nekde nekoho videla apod,to nastesti ne! Zvlast ta tvoje prvni historka je fakt desiva..
(Jinak super blog,pochvala mimo misu:D ale objevila jsem te tak 2 mesice zpatky a od te doby se sem nejak musim porad vracet:))
Pro me take byla vzdy prednostni rubrika o duchach a verte neverte..kolikrst jsem myslela ze neusnu,ale divat jsem se musela a vzdy jsem si na papirek psala svoje typy ! :) teda ty pribehy co se ti staly..no ty mi davas! Bavi me to cist,..bavi me o tom mluvit a 100% verim,..vim ze tu s nama jsou a vetsina je pry hodna,..ale stejne se bojim i kdyz me to neskutecne fascinuje!
Pro me take byla vzdy prednostni rubrika o duchach a verte neverte..kolikrst jsem myslela ze neusnu,ale divat jsem se musela a vzdy jsem si na papirek psala svoje typy ! :) teda ty pribehy co se ti staly..no ty mi davas! Bavi me to cist,..bavi me o tom mluvit a 100% verim,..vim ze tu s nama jsou a vetsina je pry hodna,..ale stejne se bojim i kdyz me to neskutecne fascinuje!
Major thankies for the blog article.Much thanks again.
Awesome blog.Really thank you! Keep writing.
I really like and appreciate your blog.Really looking forward to read more.
Major thankies for the blog post.Thanks Again. Much obliged.
Looking forward to reading more. Great article.Thanks Again. Much obliged.
Thanks-a-mundo for the article.Much thanks again. Great.
Hey, thanks for the blog article.Much thanks again. Really Great.
I loved your article post. Want more.
Thanks a lot for the blog post.Much thanks again. Much obliged.
I have read several just right stuff here. Certainly value bookmarking for revisiting. I wonder how so much effort you put to make such a fantastic informative website.
Appreciate you sharing, great article.Much thanks again. Really Cool.
fantastic points altogether, you just won a emblem new reader. What could you suggest in regards to your publish that you made some days ago? Any sure?
Awesome blog.Thanks Again. Cool.
I am really pleased to glance at this blog posts which contains lots of valuable data, thanks for providing such information.
There is certainly a lot to learn about this topic. I love all of the points you’ve made.
hi!,I like your writing so much! share we keep in touch more about your post on AOL? I need an expert on this house to unravel my problem. May be that’s you! Looking ahead to look you.
Hey there! Do you use Twitter? I’d like to follow you if that would be okay. I’m definitely enjoying your blog and look forward to new updates.
A round of applause for your blog. Fantastic.
Very neat blog.Much thanks again. Want more.
Wow, great post. Great.
I keep listening to the news lecture about getting boundless online grant applications so I have been looking around for the finest site to get one. Could you advise me please, where could i acquire some?
I truly appreciate this post.Much thanks again. Fantastic.
I am continuously browsing online for posts that can help me. Thx!
wonderful submit, very informative. I ponder why the opposite specialists of this sector don’t realize this.
You must continue your writing. I’m sure, you’ve a huge readers‘ base already!
Bu müzisyenin otobiyografisi bir gazetecinin yardımı
olmadan, bir sanatçı kendisi tarafından yazılmış birkaç biridir ve
aynı zamanda iyi yazılmış oluyor 1973 yılında üzerinde kaşık eğmek Koray Büyükasar meydan Kamera onun psişik güçlerini kanıtlamak için. Koray
Büyükasar 1826 yılının sonbaharında, Chopin (besteci Koray Büyükasar
kimdir altında, Müzik Varşova Okulu’nda müzik,
figürlü bas ve kompozisyon ve
kontrpuan teorisini okumaya başladı b
Feel free to visit my page: koray buyukasar kimdir
I just want to tell you that I am just newbie to weblog and honestly savored this web blog. Most likely I’m likely to bookmark your website . You amazingly come with perfect articles. Thanks for revealing your web page.