Life M(o)udruju motivace Uncategorized

Fears

df

Nevím jestli je to dobou, tím co se děje ve světě nebo tím, co se děje v nás.. jen vím, že to tady je a že toho je nějak moc. Nemluvím o ničem jiným než o strachu.

Rodiče ho ve většině z nás budovali od malička, pak jsme přišli do školy, kde je zastrašování špatnou známkou, poškolou, poznámkou.. na každodenním pořádku.. stejně jako jsme vyrostli my, vyrostly i naše strachy, každý si je můžeme pojmenovat a každý nějaký máme – a kdo říká, že ne, tak kecá!

To by bylo v podstatě přirozený, nebo ne? Je to přeci naprosto zbytečný, a tím, že se bojíme si vůbec ničím nepomůžeme! Proč o tom ale dneska mluvím.. Všechny možný i nemožný média na nás každý den ze všech stran valí ty naše strachy! Terorismus, války, znásilnění, autonehody, sebevraždy, vraždy.. můžu pokračovat do nekonečna!? Tím, že se bojíme, tím že smutníme, tím že se víc neradujeme než radujeme, tím slábneme.. slábne naše veselý já, slábne naděje, vůle, kreativita a naše síla, jedinečnost, která chce vytěžit z každý minuty co nejvíc. Vypněme televize, nečtěme negativní zprávy, nežijme těmi tragédiemi.. a hlavně, přestaňme se bát!

Nejsem nikdo, kdo by měl strachů málo, mám jich víc než dost a i když vím, že mluvení pomáhá, jediný s kým o tom dokážu mluvit je Lukáš. A jo, je mi pak mnohem líp, a taky vím, že ze strachů je nejlepší se vypsat (nebo vyspat?) ! A možná proto to píšu. A možná proti němu chci bojovat i víc.. a možná, že vás chci i k něčemu vybídnout!

Seznam mých tří největších strachů a jak s nimi hodlám bojovat?

1) Samotatýkající se naprosto čehokoli, jsem hrozně nerada sama, a když jsem sama, pouštím si seriály jako kulisu, pro pocit, že nejsem sama! 

Jak budu bojovat? Budu si pouštět hudbu místo seriálů, budu chodit sama na procházky, nakupovat a zajdu si sama na čaj – s knížkou! Budu prostě samotu vyhledávat. Pro někoho to jsou jednoduchý věci ale od té doby co jsme přijeli z Londýna, kde jsem byla sama většinu času si to až moc vynahrazuji, ze samoty panikařím a dělá mi to prostě problém. 

2) Zlý lidi, podivný lidinejde o to, jakého jsou náboženství, z jaké země pocházejí, jakou mají barvu nebo co mají na sobě. Když vidím ty blbý zprávy, jak někdo dokáže ublížit někomu, jak dokážou být lidi hrozně zlý.. prostě brečím a nedokážu to pochopit ani když se sebevíc snažím. V Londýně se mi občas cestou z práce stávalo, že do autobusu přisedl někdo, z koho jsem měla divnej pocit – musela jsem prostě vystoupit a počkat na další. Ve svém okolí mám taky člověka, v jehož společnosti se necítím vůbec dobře, jsem nervózní a nemůžu se soustředit.. mám z něj prostě strach, i když nejspíš není důvod. 

Jak budu bojovat? Za 1. přestanu koukat na ty zprávy, i když jen po očku! Nebudu koukat na strašný videa, budu myslet víc racionálně než pocitově a přestanu být paranoidní! (jak to udělám, to netuším!)

3) Vlastní neúspěchNechci skončit za pásem nebo v kanceláři. Nechci každý den chodit do práce a těšit se dvakrát do roka z týdenní dovolený. Není to o lenosti, jen to prostě nechci dělat! Chci něco vybudovat a mít z toho opravdovou radost, dělat to s chutí a vášní! A vím, že můžu! Mám v hlavě spoustu nápadů, brání mi asi jen ten strach začít je ve velkém realizovat! 

Jak budu bojovat? Začnu nejdřív v malém, každý den budu na svých nápadech minimálně 6 hodin pracovat. Využiju každou příležitost setkat se s někým inspirujícím!

Pro zajímavost a pobavení seznam všech možných strachů TADY

Trošku osobnější článek, potřebovala jsem to taky ventilovat a budu ráda za každého, který sám napíše, čeho se nejvíc bojí a co dělá pro to, aby se tolik nebál! Pojďte se navzájem inspirovat a podpořit! 

♥ S láskou a beze-strachu Anie

 

 

Mrňavá, blonďatá dvaadvacetiletá holka, která žila se svým přítelem v Anglii, Thajsku a teď jsou rok na Bali, kde mají svůj malý resort na konci světa. Anie je blogerka a v minulém životě byla mořská víla. Nepokoušejte se jí to vymluvit, je neuvřitelně tvrdohlavá :). www.tovarnanaradost.cz

Leave a Comment

Comments (9)

  1. bojím se pavouků :(
    ale momentálně můj největší strach? bojím se dokončit školu.. sice už mě to hrozně unavuje a otravuje, ale.. bojím se toho, co nastane potom. protože je to jedna velká neznámá. co budu dělat? kde budu žít? domluvíme se s mým milým na bydlení v místě, které bude vyhovovat nám oběma? a co když ne? co budeme dělat pak? nevím nevím nevím.. a toho se bojím.
    ale! po tvém vzoru s tím něco udělám! budu postupovat po malých krůčkách, hlavní je teď napsat diplomku, ostatní budu řešit pak a nenechám se tím zneklidňovat!
    jsi super, že se s těmi svými strachy snažíš bojovat!

  2. Anie, zase mi mluvíš z duše, miluju čtení Tvých zamyšlení, protože mám pocit, že jsem to vlastně psala já.
    Mé dva největší strachy:
    1)Neznámí, zlí, divní lidé (vidíš?)… bojím se v metru, v autobuse, na ulici, u zpráv, u kterých se chytám za hlavu a nevěřím, že přesto že jsme lidé, lidskost se z našeho světa vytratila a tak zabíjíme jeden druhého, ubližujeme, znásilňuje a hlavně- jsme slepí a vzájemně si nepomůžeme.
    2)Nemoc- neovlivnitelná, nevypočitatelná, mnohdy nezničitelná, připravuje člověka nejen o život, ale taky o poslední životní náboj, radost, jeho přání a naděje- bojím se o své blízké, bojím se o sebe. I když je tenhle svět tak šílený, chci v něm žít, protože za to stále stojí.
    Všichni musíme bojovat se svými strachy a jsem moc ráda za tenhle článek, protože (i když je asi blbost si to myslet) alespoň vím, že nejsem jediná, kdo se něčeho bojí.
    Měj se krásně
    Gabi
    http://www.earringsonabook.blogspot.cz
    P.S. Až jednou budeš sama na tom čaji, mohla bych k tobě přisednout se svou kávou (kniha je samozřejmostí :D)?

  3. Anie, to třetí mám docela podobně. Už jenom to, že máš blog je první krok k tomu – dělat něco tak, jak sama chceš. Ty jseš tak skvělá, že nepochybuju o tvým úspěchu.<3 S tou samotou já to mám zas obráceně a jsem hrozně ráda sama. Řekla bych, že to dokonce vyhledávám a užívám si to. A zlých a divných lidí se teda nijak nebojím a naopak se musim přiznat, že mě často děsí ti hodní. Třeba i hodná paní v obchodě mi přijde divná a příště se tam tak trochu bojim jít :D.. No a taky se můžu přiznat, že největší strach mám asi z (nejen veřejného) ponížení – což myslím hlavně při projevu – a proto se tak často dobrovolně ponižuju, sakra :D..
    p.s.: super článek, tyhle osobnější jsou u tebe fakt skvělý<3

  4. Attractive section of content. I just stumbled upon your blog and in accession capital to assert that I get actually enjoyed account your blog posts.
    Any way I’ll be subscribing to your feeds and even I
    achievement you access consistently quickly.

  5. Great beat ! I would like to apprentice while you amend
    your site, how could i subscribe for a blog website? The account aided me a acceptable deal.
    I had been tiny bit acquainted of this your broadcast offered bright
    clear concept

  6. I simply want to tell you that I am just very new to weblog and absolutely loved you’re web page. Most likely I’m likely to bookmark your site . You absolutely come with good stories. Appreciate it for revealing your website.