Archiv rubriky: ze života

motivace Uncategorized ze života

(NE)CHOĎTE DO školy

IMG_6117

1. školní den.. jako by to bylo včera, kdy jsem přestupovala z jedné základky na druhou, kdy jsem odjížděla na intr s krosnou na zádech, nervozitou a zároveň neuvěřitelným nadšením.. nebo kdy jsem si řekla, že vysoká pro mě prostě není a čelila tak každodennímu nátlaku učitelů, spolužáků, rodiny.. , kteří se mě snažili zlomit slovy  „bez vysoký školy dneska nebudeš nic“  „skončíš v Tescu za kasou“ „co budeš jako dělat?“ A já jen s úsměvem odpovídala „Nebojte se o mě, já to nějak dám“.

A DALA JSEM!

Teď píšu článek z úžasnýho ostrova, vedle notebooku mám čerstvý kokos, talíř plný čerstvého ovoce a před očima výhled na palmy pohupující se v příjemném větru. Každý den jsem vděčná za to, co mám. Za to, co jsme SPOLEČNĚ s Lukášem dokázali. Každý den se směju a jsem šťastná, kreativní, plná inspirace i života. Občas nadávám, brečím, řeším neřešitelný problémy a říkám si, jak by bylo vlastně hrozně jednoduchý neudělat občas nějakou tu zkoušku nebo přijít z práce, kterou nemám ráda, rozvalit se na gauč, pustit si televizi a absolutně vypnout hlavu.

TAKHLE JSEM TO ALE JÁ NECHTĚLA..

IMG_6102

Každý z nás má možnost volby a každý má jiný sen či jinou představu o svém životě. Někdo chce být doktorem, právníkem..někdo chce být podnikatelem, kreativcem.. někdo chodí do školy proto, že ho baví, vidí v ní svou budoucnost, PŘÍLEŽITOSTI.. a někdo tam chodí jen proto, že si myslí, že je to ta jediná správná cesta a vůbec neví, co od té školy vlastně očekává.. No a nebo proto, že se to naopak očekává od něho.

Ty poslední dvě možnosti jsou dle mého hrozně špatně. Jít někam jen proto, abych někde byl. Jít někam proto, abych zabil čas, nemusel do práce, měl kde bydlet, aby se na mě rodiče nezlobili a třeba mě dokonce i dotovali – jít tam s těmito myšlenkami – TO JE ŠPATNĚ! Máte tolik jiných možností! Můžete vyjet na rok do zahraničí, můžete si najít práci, můžete změnit prostředí, osamostatnit se a především poznat sami sebe. Alespoň o trochu víc. A pak se za rok třeba vzbudíte a řeknete si, že ten život je fajn i bez školy, A DOKÁŽETE TO.. nebo naopak zjistíte co by vás bavilo studovat a budete to opravdu CHTÍT!

IMG_1904

Né každý chce podnikat, né každý si na to všechno chce přijít sám, né každý se chce učit životem místo knížek – třeba jako já.. A nebo chcete mít jen ten titul. Je tu úplně jedno aneb jak řekl Dušek – já dostanu PAPÍR (podívejte se na to:))! Nemyslím si, že je něco správný nebo špatný, pokud to tak opravdu chcete. Poslouchejte svý srdíčka, vybojujte si svý sny.. vždycky to bude boj! Ať už ve škole a nebo o to víc v opravdovým životě. Nezapomínejte na to, že všechno je to JEN na vás, a ať si zvolíte cokoliv, udělejte si to krásný protože ten život byl dán vám! né vašim učitelům, přátelům ani rodičům..

Já vám tedy přeju, aby se vám v obou případech dařilo.. abyste nebrali školu tak vážně nebo dokonce jako trest, berte ji jako svou volbu. Přeju vám, abyste tam získali přátele na celý život, z předmětů, které vás baví si odnášeli co nejvíc a z těch co vás nebaví nějak propluli (ono to asi jinak nejde).. a hlavně vám přeju abyste odcházeli domů každý den s pocitem, že to, co děláte není zbytečný. No a těm co ve škole nejsou? Asi jen hodně síly a inspirace, to je to, co potřebujete! VY TO DÁTE!

IMG_1541

Můj malej bráška zrovna dneska/zítra přechází z pátý třídy na gympl a Lukášovu ségru teď zase čeká prvák a intr.. tenhle rok jí fakt oba závidíme!

Jsou to všechno úžasný kroky, co stojí za to, ať se rozhodnete jakkoli! Nenechte si řídit budoucnost očekáváním někoho jiného, než očekáváním vlastním. MILUJTE SVŮJ ŽIVOT A VAŠE VOLBY.

Přeju vám úspěšný rok a nezapomínejte, že na to nejste sami!

Studentíci, nestudentíci – S láskou vaše Anie <3

Uncategorized V Thajsku z cest ze života

Škorpion a další nový lásky

DSC_5980

PONDĚLÍ: Máme tu skvělý lidi, máme taky málo práce – respektive skoro žádnou a tak se můžeme věnovat vlastním věcem – je to super a strašně si to užívám!

Update po pár hodinách : Sedím na balkoně a chce se mi docela snad i brečet.. Lukáš mě uklidní s tím, že jemu taky. Přišlo to uvědomění, že to tady opouštíme.. místo, který nám přirostlo neuvěřitelně k srdci. Lidi, který jsme tu poznali, to úžasný, thajský jídlo! Zkušenosti, zážitky a vzpomínky si ale bereme sebou a kdo ví.. třeba se sem za pár měsíců nebo let vrátíme.. :)

ÚTERÝ:  Budík zvoní o hodinu dřív, po půl roce nazouváme na nohy pevný boty a pomalým tempem běžíme, zastavíme se asi po kilometru.. mám tak neuvěřitelně těžký nohy a.. tak hroozně špatnou fyzičku! Touha začít se hýbat a něco se sebou dělat je ale obrovská! S výhledem na moře a okolní ostrovy se protáhneme, zacvičíme trochu jógy a běžíme zpátky. S úžasně dobrým pocitem se osprchujeme a připravíme si tunu ovoce k snídani

Kurýr mi přiváží obří kytici růží! Když ji Lukáš vidí, myslí si, že mi ji poslal nějaký ten ctitel a žárlí. Po shlédnutí cedulky s nápisem Elite Bloggers se ukliňuje a já se usmívám jako měsíček na hnoji. Tak tohohle jsem já součástí! Úžasný pocit! Nejsem zvyklá na to, že mi chodí balíčky plný radosti, ani na to, že dostávám kytky nebo mě někdo rozmazluje.. a tak jsem se na chvíli cítila jak ta princezna.. a bylo to fakt krásný!IMG_1985 Odpoledne vyrážíme s Luckou Less a Tomem na frisbee golf. Tom nás všechny suveréně převálcuje a dělá mě tím nešťastnou. Lucka mě převálcuje taky – svou neschopností strefit se do všeho do dýchá. Povídám si tak s klukama když mi to napálí talířem do krku! Ještě že nemá takovou sílu! :D

Vyhládlý a pohmožděný do sebe napráskáme rýži s kari, zeleninou a tofu, a jdeme udělat nějakou práci protože za dvě hodinu máme zase sraz u babičky. Náš plán jít v deset spát nevyšel. Přicházíme v 00:00.

IMG_1957

STŘEDA: S radostí přijímáme pozvání do Paříže od našeho z hostů. Jinak totiž prožíváme nějakou šílenou depresi. Je nám smutno, máme strach, převládá u nás panika a zoufalství.

Nohy nás bolí úplně neuvěřitelně. Vlastně nás bolí neuvěřitelně celý tělo.

Navlíkám náramky, dělám na novém projektu, kreslím mořský víly a vůbec mi to nejde. Hlava mi pořád říká: „Aneto! ty ses zbláznila! Vždyť nemáš žádný peníze a chceš se stěhovat na Bali? Co budeš dělat? Seš magor!“ No a asi takhle mi někdo celý den nadával v hlavě.

Sklenička vína nadávání nespravila – už si fakt přijdu jako alkoholik, no ale moje chytrý já, který se občas vydře na povrch po tý skleničce zas dokázalo něco hrozně super. V tu ránu z nás spadl obrovský balvan a já vyletěla do vzduchu jak ten ptáček. V 11 v noci jsem nadšeně pozorovala světlušky a byla tak hrozně vděčná.. JSEM ŠIKULKA!

IMG_5973

ČTVRTEK: Z plánovanýho výletu do džungle s naší českou posádkou se vyklubou 4 příjezdy! My jsme tedy na celý den zrušený. Při snídani se mi roztrhne po celý dýlce tílko, který mám týden! U ledničky se smeknu – třikrát, protože teče. Lucka Less s Tomem nám ale vždycky zlepší náladu.. a taky nám zlepší náladu jídlo. Hodně jídla. VŽDYCKY!

Nohy pořád bolí. Hrozně bolí.

Hrajeme si s kudlankou. Už se jí nebojíme a ona nás rozhodně taky ne. Lukáš ji otravuje tak dlouho, až se mu rozletí do obličeje a on vyvádí jak uječená kudlanka holka.

Na večerním marketu kupujeme jídlo. Hodně jídla. Nacpeme si už tak nacpaný pupky. V sekáči si koupím nádherný tílko za 50Kč – tohle se rozhodně nerozpadne!

IMG_5970

PÁTEK: Celý den jsem unavená, rozlámaná, bolí mě snad všechno co mě může bolet. Navlíknu asi 9 náramků, udělám asi 18 třásniček a celkem to proklínám, i když mě to vážně baví.

Finišuju svůj maličký projekt a hrozně se těším až spatří světlo světa. Tipnete si někdo, o co by mohlo jít?

Večeřím čínskou polívku za 6 THB. Né, že by jsme měli nějakou výraznou nouzi máme ji furt ale mám neuvěřitelnou chuť na polívku, jenže v restauracích jsou to samé vývary a nebo naopak krémový polívky ve kterých je živočišná smetana nebo mlíko. Takže do sebe s chutí nacpu tu šílenou chemii s tou děsně dobrou chutí. Achjo. Jednou za čas se to nezblázní – žejo!

Do půlnoci si povídáme s naší českou partou a je nám hrozně fajn!

IMG_6061

SOBOTA: Ráno mi už tak fajn není.  Nemůžu se absolutně zvednout z postele. Vstávám o 30 minut později s šílenou bolestí v zádech a celým hrudníku. Achjo! Já vím, že bych tu klimatizaci měla stáhnout!

Po snídani bereme motorku a vyrážíme do džungle s Luckou Less a Tomem – šílená cesta k vodopádům nás už nijak moc nepřekvapuje. Na „parkovišti“ nechápe motorku a vydáme se kilometr po strmý cestě dolů. Cestou potkáme škorpiona – Tom vytáhne svý GoPro a chce, aby na něj zaútočil – marně. Já jsem ráda, že nezaútočil. Hopsáme si to po kamenech, u vodopádů se opláchneme a jdeme zpátky. Cestou několikrát uklouzneme a mě bolí moje slabý nohy s minimem svalů a maximem tuku – Aneto! Dělej s tím něco! IMG_6038

Po mým skuhrání vyplázneme radši 300THB a k „parkovišti“ nás vyveze jeep.

K večeru se vracíme lehce znavený ale šíleně šťastný. Den zakončujeme vařením výborný dýňový polívky. Pepř drtíme v hmoždíři a jelikož nemáme mixér, rozšťoucháváme dýni vidličkou.. ale což. Oku to sice nelahodí ale chuťový buňky to potěšilo moc!

Usnínáme jako úžasňákovi, zamilovali jsme si totálně náš zélandský pár.. takový to krásný, když si s někým dokážete povídat ráno, večer, odpoledne.. nezávisle na počasí nebo na situacích a to je hrozně fajn.

IMG_6094

NEDĚLE: V resortu neteče voda. Máme jen dva hosty, málo práce, málo peněz a hodně plánů. Řídíme se heslem Lukyho maminky – peníze budou, my nebudem! A už plánujeme výlet! Poprvé po půl roce den volna! Co na to řekne šéf nevím.. a upřímně je mi to nějak jedno. Celý resort jsme byli v podstatě jen my dva a s naším odchodem to všechno skončí.. A my si tu chceme ten poslední čas řádně užít!

Příští týden bude stát za to! Opravdu jo! :) A už si nebudu stěžovat, že mě pořád něco bolí, protože bolet prostě nebude! Taky jste se rozhodli, že od pondělí se budete jen a jen smát a krásnět? <3 Držím nám v tom place!