Archiv rubriky: M(o)udruju

M(o)udruju Uncategorized

24 nejdůležitějších věcí, které jsem se naučila za 24let

Dneska je mi 24 a při přemýšlení, jestli mám dělat náramky nebo kreslit nový logo a návrhy na tašky, vyhrála zcela neplánovaně postel s dvěma litry pomerančovo-zázvorovo-citronovým džusem a chlebem s rajčetem a solí. Abych byla alespoň trošku produktivní, řekla jsem si, že alespoň ten článek bych sesmolit mohla. A tak tu je. Opravdu sesmolenej.

Narozeninový článek plný těch (nejspíš) nejdůležitějších věcí, který jsem se za svůj život naučila a přála bych si je všechny vědět mnohem dřív. A nebo vlastně … radši ani ne. Luky nám dneska dělá jako manžel roku večeři (ptal se mě, jak se vaří brambory – z toho můžete snadno usoudit, že to nedělá moc často a tak je třeba si toho opravdu vážit) a jako můj vytoužený, narozeninový dárek mi bude hodinu česat vlasy takovou gumovou rukavicí na vyčesávání psa. Nesmějte se, je to boží a měli by to mít doma všichni! 

Ale dost okecávek, jdeme na to.

 

To, že ODPUSTÍME někomu, kdo nám ublížil, neděláme pro něho, ale PRO SEBE. Pro nás samotný je to moc důležitý.

 

Sama si utvářej názory a VĚŘ SVÝ INTUICI. Vědecké studie dokázaly že …, podle čísnké medicíny, podle ajurvédy, bez očkování umřeš, očkování zabíjí, lepek zabíjí, bakterie zabíjí, sója zabíjí, tohle nejez, tohle jez. A dost šmarjá! Když mám chuť na čokoládu, dám si jí, když mám chuť na pomeranče v zimě (pořád mám v zimě chuť na pomeranče) dám si je. Deset pomerančů klidně a klidně večer. Je mi úplně jedno podle čeho kdosi cosi! Já mám svou hlavu, rozum by se tam taky našel, svý tělo a chci normálně žít. A žiju.

 

Nakupování v sekáčích, bazarech a vetešnictvích není nic, za co by se měl člověk stydět, právě naopak je to ten nejzábavnější, nejlepší a nejsnadnější způsob, jak žít udržitelněji. A najít poklady.

 

To, že se lidi často nesmějou mým vtipům není tím, že by nebyly dobrý, jen jsou prostě moc specificky chytrý, takže je málokdo pochopí! Ty jsi samozřejmě úžasná, neboj.

 

Jediný a nejdůležitější člověk, kterýmu se opravdu potřebuješ zalíbit seš ty sama.

Né svým spolužákům, učitelům, klukům, rodičům, těm lidem na internetu, kterým nikdy nevidíš do očí. Jen a jen sobě. Zároveň je to jedna z nejtěžších věcí vůbec.… Continue reading

M(o)udruju Uncategorized

Moje největší inspirace

Když se mě někdo zeptá, kdo mě nějvíc na světě inspiruje, odpovídám že já sama. Nechci, aby to vyznělo sobecky, ale mám fakt pocit, že všichni jsme sami pro sebe tou největší inspirací, když se ohlídneme za tím, co všechno jsme zvládli. Že to my jsme se jednoho dne postavili na nohy, řekli poprvé „máma“, zvládli jsme se naučit anglicky, vypočítali jsme rovnici (a následně to celý zapomněli, protože počítat s písmenkama? Sakra, kde to jsme!), zvládli jsme první pusu, první sex a přežili jsme i to, že nám někdo zlomil srdce. Nemusíme letět na měsíc ani do Mexika, nemusíme být nejlepší, nejkrásnější … tohle jsou věci, který jsme zažili nejspíš všichni. Každý z nás byl jednou dítě a snad každý chtěl jednoho dne zázračně vyrůst a být dospělým. Protože dospělí byli hustý, všechno uměli, zvládli, mohli cokoli na světě.

 

Když se ohlídneme za tím, že jsme před pár lety seděli s pokaděným zadkem v postýlce a cucali mámě prso, ušli jsme všichni docela velkej kus cesty a to, že se z toho poděláme nás už napadá jen občas. Nemám pravdu? 

 

Mě tohle vědomí vždycky žene o kus dopředu, při každým šíleným nápadu, protože když jsem zvládla udělat autoškolu i přesto, že jsem si spletla semafor s lampou (nesuď mě), dokážu asi opravdu všechno na světě.

I já mám ale svý nakopávače, lidi, kteří mě inspirují k tomu, abych si šla zacvičit, barevněji vařila, víc se smála, přinášejí mi kus radosti, energie a jejich fotky nebo texty mi prostě dělají dobře na duši, protože to jsou lidi, kteří mají srdce a rozum – a to je moje nejoblíbenější kombinace na světě.

Pavline Kan @pavlinekan – Pája je jeden z největších bláznů, který znám. Před dvěmi lety jsem na podzim napsala na facebook, jestli za námi někdo nechce na vánoce dorazit na Bali. V tu dobu jsem se vůbec neznaly, ale i tak za pár týdnů přiletěla a staly se z nás bezvadný kamarádky. Pája žila na Sardinii, v Řecku, Finsku … nedávno si koupila jednosměrný letenky do Jižní Ameriky a každý den sdílí na stories život a cestování takový, jaký opravdu je. Nejvíc doufám, že jednou napíše knížku se všemi svými příběhy, protože to je něco, z čeho byste si sedli na zadek.

Sweet melange @sweet_melange – Terezka je budoucí maminka , která žije právě v Oslu. Sleduju jí už několik let a vždycky jsme měla pocit, že jsme si strašně podobný, což jsme si nedávno naživo potvrdily. Obě jsme takový mrňavý víly, který se ale nebojí říct něco, s čím třeba nesouhlasí a postaví se za svůj názor. Máme celkově hodně podobný pohled na život a svět okolo nás. Terka má nejen instagram a blog, ale taky natáčí videa na youtube, tak na ni mrkněte :)

pro další inspiraci rozklikni

Continue reading