Dneska se mi zdál zlej sen o tom, že za námi někdo přišel, řekl nám ať se sbalíme a jedeme zpátky do ČR. Vzbudila jsem se zpocená (možná taky tou slabou klimatizací) ale naprosto šťastná, že to byl fakt jen sen.
Každý den mi někdo napíše na jak dlouho tu jsme, jestli se za rok vrátíme a co budeme pak dělat. Všem píšu to samé – já nevím! Budeme tu dva měsíce a za sebe můžu říct, že jsem nikdy v životě nebyla šťastnější! Vždycky, když projíždíme kolem toho úžasně tyrkysového moře s barevnými dřevěnými loďkami, přijde mi to pořád jako ten sen, který jsem mívala.. předtím než se splnil! Nebo naše výlety na skútru, prostě se jen sebrat, hodit batoh na záda a bez cíle jet! U některých cest v džungli mám občas smrt před očima ale ten pocit vzrušení, ta příroda kolem, výhledy.. to je prostě.. nepopsatelný. Smích dětí, který jsou zapatlaný od bláta a hrají si, to čertovsky pálivý jídlo.. to všechno!
Cítím se naprosto naplněná! plná lásky, života, nápadů, kreativity. Pořád vymýšlím nové a nové věci a vážně na nich dělám! To je něco co už nechci nikdy ztratit! Nezáleží na tom v jaké zemi budu ale musím tam tohle všechno cítit!
Je mi jasné, že tohle opojení potrvá do doby, než budeme řešit důležité věci ale zatím si to všechno užívám a nemůžu být šťastnější!
Proč vám tohle všechno ale píšu? Já doma nikdy nic podobného nepocítila – tu opravdu otevřenou mysl, jako by mě něco pořád svazovalo.. byla jsem v tý svý bublině, komfortní zóně a neměla chuť ani motivaci z ní vylézt. Každý den byl v podstatě stejný, neposouvala jsem se nikam dál i přes to, že jsem se o to pořád snažila, vždycky mě něco stáhlo zpátky a často to byli i lidi, kteří o vás pochybují a nevěří ve vás, a vaše sny jsou pro ně prostě jen sny mladý naivní holky, která neví co s časem a nemá ty „reálný“ problémy.
Nejsem člověk, který by hanil Čechy a viděl trávu všude zelenější, jen se tam prostě nějak necítím. Třeba se to za pár let změní a nejedou budu chtít žít „doma“.. uvidíme..
Vy všichni, co sedíte doma, v práci, ve škole a cítíte to samé – není to normální a nemá to tak vypadat! Normální je totiž šťastný! Běžte najít místo na světě, kde se budete cítit sami sebou, běžte tam, kam vás to táhne – ať je to New York, Londýn, Kanada, Japonsko, Austrálie nebo Peru.. udělejte všechno pro to, aby jste toho dosáhli protože tohle nikdo neudělá za vás a navěky tu taky nikdo nejsme.
Vím, že ten největší krok – rozhodnutí, musíte udělat vy sami, my vás chceme s Lukášem alespoň trochu inspirovat a ukázat vám všechny možný cesty, jak vlastně na to. Kdo mě sledujte na facebooku, určitě už postřehl projekt, který jsme vytvořili. Hledáme mladé lidi žijící v zahraničí, na cestách, nebo lidi, kteří hodně cestují aby se s vámi podělili o své zkušenosti, příběhy a jak toho všeho dosáhli!
Třeba někdo z nich žije zrovna ten váš tajný sen! Lajkněte nás na facebooku a buďte o všech nových „pohádkách“ informováni jako první!
Užijte si nádherný víkend!
Vaše naivní a věčně zasněná Anie ♥
Přesně vím o čem mluvíš Anie. Vnímáme to s Maky podobně jako ty. Piš a foť dál. Per do nás ten vitamín D alespoň přes obrázky :)
Prostě… krásné! : )
Děkuju moc :*
Jsem ráda :)) Budu ho do vás prát co nejčastěji to půjde!
Úžasný článek! Takhle jsem se cítila, když jsem byla na Erasmu ve Španělsku. Ted v Čr mam akorát zase starosti. Už se nemůžu dočkat, až se konečně taky pohneme :) Užívejte!
Moc děkuju! Ať tě starosti brzo přejdou a vyrazíš na cesty! :*
mluvíš mi z duše ! zrovna dnes jsem si přemítala o tom, co semnou vlastně podniknu dál.
Po zkušenostech v Americe, jsem také trochu přehodnotila své životní priority a potřeby a vím, že v české republice se zkrátka nedokáži prosadit. :-) moc ráda, sleduji tvůj blog a děkuji za tvé pozitivně naladěné články ! :-)
Musí to tam být krásné! :O Osobně mám takový podobný plán se Španělskem. Španělsko mě láká snad nejvíce, není den, kdy bych si na něj nevzpomněla a i když mám Čechy ráda, chci si zkusit bydlet ve Španělsku…Většina z mých vrrtevníků se kvůli tomu na mě dívá jako na absolutního blázna, ale je to můj sen:)
U mě by asi nejhorší bylo naučit se thajský jazyk, každopádně když člověk chce, může toho dosáhnout. Máte tam krásně a až se jednou pro vždy budeš rozhodovat, zda chceš přijet zpět a nebo tam zůstat, jsi za svým srdcem a za svým snem…:)
Moc děkuju za komentář a odkaz na blog! Je skvělý! Hned se jdu začíst a přát ti, ať se zase brzy vydáš na tu svou vytouženou cestu! :))
To je krásný komentář! Já tvou lásku naprosto chápu, každého to táhne jinam :) Na vrstevníky se vyprdni a běž si za svým snem! Joo, Thajština bude oříšek ale alespoň ty základy budu muset časem zvládnout :) Děkuju moc Aniko! :*
Skvělý článek! Přesně takto jsem se cítila, když jsme byli před dvěma měsíci v Thajsku (i na Koh Samui).
Tady je článek o naší cestě, nech se inspirovat a užívej(te). :-)
http://veronikablahovaphotography.blogspot.cz/2015/02/thajsko-raj-na-zemi.html
To se nezmění :) Jednou jsi duší expat a vždycky podle mě budeš. Mám to stejně. Domů se ráda vracím, ale nedovedu tam vydržet dlouho. A nesnesu ty lidi okolo, co si žijou ty svý životy v tý mrňavý kotlině, ze který by si údajně hrozně přáli vypadnout, ale neudělaj pro to ani prd a jen si stěžujou a hemzaj, rok za rokem. Furt to samý dokola, žádnej pokrok, furt ty samý kecy, furt ty samý problémy, furt ty samý blbý lidi okolo nich a blbá práce. Já ty lidi nepochopim a nemám si s nima dlouho co povídat.
Člověk se musí vyvíjet, poznávat svět a nabírat inspiraci a nový zážitky, dokud se mu z toho nebude točit hlava. A to přitom vlastně vůbec nejsem na cestování, dělá se mi z něj špatně a nezvládám ho dobře fyzicky :D Ale někam vyjet a tam pak pár měsíců bejt a pokaždý žít jinej život, každej rok mít možnost začít znovu a znovu se zapsat do úplně jiný komunity, bejt pokaždý kýmkoli chceš bejt a poznávat místa nezatížený jakýmakoli těžkýma vzpomínkama a nostalgií… ten pocit svobody a lehkosti je neuvěřitelnej a opojnej. To nikdo, kdo takhle pár měsíců nežil mimo rodnou zem, nepochopí :)
A přesně jak řikáš, tak, jak si mnozí čecháčci představujou život, se vší jeho malostí a „problémama“ všedního dne, tak život fakt vypadat nemá. A tak, jak „funguje“ náš stát, taky žádnej stát fungovat nemá a nemusí. Což je další důvod, proč tam nevydržim.
Máš naprostou pravdu! Ten pocit svobody a lehkosti je neuvěřitelnej a opojnej! V porovnání s Thajskem mi přijde, že čr funguje docela dobře ale je pravda, že jsou to naprosto odlišný světy a srovnávat se to nedá.. U nás tě nenechaj umřít na ulici ať jsi kdo jsi.. :))
Say, you got a nice blog.Really thank you! Much obliged.
Say, you got a nice blog article.Really looking forward to read more. Much obliged.
Hey, thanks for the blog.Thanks Again. Really Great.
I loved your article post.Really thank you! Cool.
Wow, great blog.Much thanks again. Will read on…
Great post.Thanks Again. Awesome.
A big thank you for your article.Thanks Again. Fantastic.
Thanks for the blog post. Fantastic.
I simply want to tell you that I’m newbie to blogs and truly savored this blog. Probably I’m want to bookmark your website . You definitely have awesome stories. Thank you for sharing your web page.