Od prvního článku o našem vysněném bydlení uběhlo několik měsíců. Posunuli jsme se o pár kroků blíž – né o tolik, o kolik jsme doufali. Vyjasnili jsme si spoustu věcí, několikrát se nechali trošku oškubat, ale hlavně, hlavně jsme se o spoustě věcech poučili, mluvili o nich a snad se je naučili i řešit – to už ukáže čas.
Od tý doby, co jsme v Čechách, se vše už naštěstí hýbe tím správným směrem . Do cesty se nám vzhledem ke stavění staví spousta překážek, ale úspěšně je odstraňujeme nebo obcházíme – to nám jde díky lidem, kteří jsou šikovní už taky poměrně snadno a my jsme za to neskutečně rádi.
Přišli jsme na to, že je potřeba, aby i člověk, který pracuje na tom vašem snu dělal všechno s energií a nadšením. Když někoho takového najdete, začnou se hýbat ledy tím správným směrem a pod tou správnou energií snad roztajou i všechny papíry světa. Nebo shořej. Vášní. V opačným případě je to prostě krutá zima, ať je léto nebo zima.
Když jsme s Lukym přemýšleli , jaký typ domu chceme, rozhodovali jsme se mezi srubem, roubenkou nebo moderní dřevostavbou. Sruby se v místě našeho pozemku stavět nesmí, takže jsme je vyškrtli okamžitě – Luky to trošku obrečel, už se v něm viděl hrát kulečník a popíjet Jacka. Roubenky nám přijdou úžasný na víkend, na prázdniny a díky nízkým stropům a malým oknům je v nich sice krásně útulno, ale neumím si v ní představit aktivní život – potřebujeme prostor, světlo, hodně světla. Rozhodnutí pak padlo na pasivní montovanou dřevostavbu s dřevěným obkladem. Původně jsme chtěli domek opravdu maličký, ale když jsme počítali, kolik bychom chtěli jednou dětí a jak naprd je teď doma, když se nám všem chce čůrat ve stejnou domu, museli jsme naši představu o pár metrů nafouknout. Pasivní dům jsme přehodnotili na nízkoenergetický z důvodu otevírání oken – mám lehčí klaustrofobii a potřebuju všude neustále větrat jinak je mi zle a mám pocit, že nemůžu dýchat. Představa, že mám omezenou dobu na větrání, nebo vůbec žádnou je pro mě fakt horor, takže jsme volili alternativu.
Po několika večerech u vína s debatami, jak by to naše hnízdo pro život mělo vypadat přišla ta krásná část. Nakreslit si ten svůj dům snů na tom nejkrásnějším místě u řeky, kde dávají lišky, srnky i divočáci dobrou noc.
S proskleným štítem, abychom z ložnice koukali na vrcholky hor.
S velkým oknem u umyvadla, v koupelně i kuchyni.
S otevřenými chodbami i schodištěm.
S výhledem na louky, krmelce a lesy místo televize.
S velkými trámy.
S krbem uprostřed.
S tak otevřeným prostorem, jak jen je to možný.
Až na pár drobností, které jsme museli přizpůsobit CHKO, je nakonec dům vyprojektovaný opravdu podle našich představ a mých kresbiček.Však my vám ho ukážeme, až bude hotový – Před Vánoci, protože i když všichni vyvalují oči do kdy to chceme stihnout, já už to mám domluvený s těma nahoře.
Za pár dní máme mít hotový stavební povolení, takže přípravy ke stavbě jsou na spadnutí, nebo spíš postavení? Na tom našem krásným pozemku, kde dávají lišky dobrou noc a můžete se tam kochat krásnou přírodou byl samozřejmě nějaký ten háček – na stavebním pozemku je několik metrů navážky a nejsou tam zavedené sítě, takže nás čeká opravdu spousta práce a takových těch nemilých věcí, který nejsou ani trochu milý, ale víme, že nám to všechno za to stojí. Že za těmi starostmi bude na konci fakt spousta radosti. Že se nám tam bude krásně žít.
Mezi telefony s projektantem a stavební firmou vymýšlíme s kamarádem truhlářem kuchyň, podlahu, postel i židle ze starýho dřeva, který má takový to hezký kouzlo a duši. Ptáme se lidí okolo nás co kdo umí a já už mám vybraný krásný deky a gauč a talíře a bylinky do kuchyně a háčkovaný houpačky a oblázky do koupelny, aby nám tam krásně masírovaly nohy … Žena.
Upřímně se klepeme na to, až bude za námi všechno to domlouvání, stavění základů, zavádění sítí a všech těch věcí, který řešíme poprvé v životě a ani trošku jim nerozumíme. Těším se na to, až se o to budu moc podělit s vámi v konkrétních tipech, který vám celý ten proces můžou zjednodušit nebo alespoň neznepříjemnit – zatím vám k tomu můžeme říct jen jedno – vybírejte si pečlivě, komu svěříte tenhle váš sen do rukou. Ptejte se a čtěte reference a zase se ptejte a objíždějte a porovnávejte a zase se ptejte, ať se nespálíte. My si teď pěkně foukáme bříška prstů, ale víte jak, když nejde o život … však ono to všechno dopadne jak má a nemá cenu se nad tím čílit a kazit si dny a dělat si vrásky, který nejsou od smíchu. Vždyť tím se stejně nic nevyřeší! :)
Mějte krásný den a my jdeme zase obvolávat a shánět a urgovat a zjišťovat … a taky trošku snít. To nám jde.
⌂
fotky: www.pinterest.com