Při posledním rozhovoru pro cestuje.me jsem byla překvapena něčím, čemu se říká donation button – zahraniční blogeři si ho umístí na stránku a vy jim tak můžete „zaplatit“ třeba pivo nebo cestu autobusem na další cílovou stanici. Pošlete/me jim jakoukoli částku, jako odměnu za to, že s námi sdílí své zážitky, pocity a inspirují nás. Opravdu mě udivilo, „kolik piv“ si za tyhle příspěvky mohli koupit, a že lidi ty peníze opravdu rádi posílají – na něčem se podílí.
Věci se nám dějí z určitého důvodu a tohle přišlo zrovna ve chvíli, kdy to přijít asi fakt mělo.. Mám velkou chuť cestovat na nová místa, objevovat, fotit a sdílet to s vámi (kdo tohle nemá?).
No a tak se na blogu po pár hodinách přemýšlení objevily ty dvě kolečka, na který můžete kliknout a podpořit nás. Aby to nebylo tak úplně jednostranný, pošlu vám za to pohled nebo náramek. :) Měla jsem vymyšlený různý boxy s asijskými dobrotami, oblečení, kosmetiku.., ale po chvilce strávený na poště a zjišťování poštovného se mi z těch cen zamotala hlava a celý plán selhal :(
Berte to v podstatě jako takový osobní startovač! :)
Doufám, že mi to nebudete mít za zlý a třeba se tím taky inspirujete a něco podobného na blog umístíte! (určitě mi o tom kdyžtak napište!) Pojďme si vzájemně plnit sny!
Co si o tom myslíte? Přijde vám to jako dobrý nápad nebo se vám nelíbí?
A nakonec jedna myšlenka, kterou potřebuju sdělit světu.
Naprosto bych zrušila nějaké tykání a vykání. Příčí se mi to, nemám ráda, když mi někdo vyká, nebo když někdo vykání vyžaduje. Vím, že společnost je tak „nastavená“ ale je to v podstatě naprosto stejný případ jako škatulkování lidí do různých vrstev. Proč se rozlišovat podle věku, společenského postavení, když jsme každý člověk, každý NĚKDO, všichni TO JEDNO? Dítě není něco míň z toho důvodu, že je na světě kratší dobu a starý není něco víc pro to, že toho víc prožil..
Vykáním si taky držíte cizího člověka dál od těla – cizí by totiž mohl být nebezpečný. Koukejme se mnohem víc kolem sebe, nehledejte něco zlého v cizích lidech a víc si všímejme toho, jestli „ti zlí lidé“ nejsou ti, kteří se schovávají za úsměvy a „přátelství“.. protože tak to prostě nejčastěji bývá!
A JESTLI TAKOVÝ ZNÁTE, TAK JE ZADUPEJTE DO ZEMĚ! TAKOVÝ LIDI KOLEM SEBE NIKDO NEPOTŘEBUJE!
PS: dneska jsem poslala svůj první vzkaz v lahvi, plný naivních textů a kresbiček a budu to dělat asi pořád!
Užijte si krásný zbytek týdne! Příští článek už bude zase veselejší :)
Tisíceré díky za všechny vaše komentáře a reakce na články i fotky ♥
Já vykání beru za projev jakého si respektu. V práci jsou lidé, kterým vykám, protože jejich práci/zkušenosti respektuji a doufám, že oni to berou podobně. Na druhou stranu, mám tu i jiné kolegy, které taky uznávám, ale nějak si tykáme. :D A od jiných by mi tykání vysloveně vadilo ( nemám je ráda ). Je to dost o subjektivním pocitu.
Nic by se nemělo přehánět, ale učitel nebo nadřízený si, dle mě, moc tykačku nezaslouží.
Na blogu a jiných sociálních sítí se tyhle věci mažou a povětšinou je tam hodně uvolněná atmosfera. Pozlátko anonymity. :D
Jinak – finanční projekt je moc hezký. Ta suma nikoho nezrujnuje a jestli dostane odměnou pohled/náramek a pár fotek na blogu z tvého výletu… :)
Já si právě respekt představuji jinak.. nebo spíš – dá se projevit jinak, projevím to svým chováním. Přirozeně. Kolikrát v životě někomu vykáme a pak o něm za rohem řekneme, že je to vůl apod.. jako třeba právě v té škole. O tom nadřízeném atd mluvím, to jsou ty jakýsi pozice, kdy se jeden cítí být nad tím druhým a dává mu najevo svou autoritu. Tenhle přístup já nemám ráda, líbí se my myšlenka, že všichni lidi se k sobě chovají se stejnou úctou, se stejným respektem a nikdo není nad někým.
Ale naprosto chápu, že každý se na tyhle věci kouká a vnímá jinak :)
Urcite je to super napad. Ja bych Vam hrozne rada neco poslala, ale vcera jsem zaplatila najem a sem svorc :D
Jinak na vykani mam uplne stejnej nazor, vyhradne na vykani v cestine. Je to kolikrat stresujici, nevis, jak cloveka oslovit a uctu to ve mne nevzbuzuje. Proto se citim daleko vic free v anglictine, kde se to proste neresi. Napriklad kdyz mi ucitel rekne Call me Robert, tak to uvitam a respekt mu to nesnizi, to samy v praci. Jediny, kde me vykani jeste neprestalo bavit je francouzstina, ale to bude tim, ze to zni tak honosne. :D
To nemělo znít jako – honem, honem, všichni mě nakrmte :D Jsem moc ráda, že to někdo vnímá stejně! Máš pravdu, v angličtině je to super a ten rozdíl člověk ani tolik nepociťuješ :) Naopak mi přijde, že když člověk nabídne tykání, ještě si ten respekt vybuduje víc, tím, že ukáže, že on je taky jen ten JEDEN člověk :)) Ve francoužštině zní honosně naprosto všechno :D
Už jsem o téhle službičce slyšela a myslím, že je to super nápad! :-)
A nápad se vzkazy v láhvi je naprosto úžasný! :3
Jsem ráda, že to takhle vnímáš :)) Děkujuu, pošli taky vzkaz v lahvi!
O tomhle nápadu slyším poprvé a myslím že na tom není nic špatného. Je fakt že blogu je třeba věnovat hodně času, pořád vymýšlet nové články a navíc se dozvídáme informace ke kterým se jen tak nedostaneme :)
Ten nápad se vzkazem v láhvi je strašně super, a divím se že mě ještě nenapadalo ho taky poslat! Takže děkuju za inspiraci :) Asi ho pošlu až budu odjíždět po 3 měsících z Tallinnu, bude to asi nejlepší forma rozloučení se a předání toho, co mi za tu dobu dal :)
Další super nápady přeje
J. :)
Jsem ráda, že se líbí! Určitě pošli! Musím se jít podívat na ten tvůj blog, třikrát jsem si na něj vzpomněla ale nikdy nenapsala správně název :D
děkuju:))
Je to pravda.. blogger je takovej full time pracující bez platu :D
wonderful points altogether, you just won a new reader.
What could you suggest about your post that you just made
some days in the past? Any positive?
This post is in fact a fastidious one it
assists new internet visitors, who are wishing in favor of blogging.
I simply want to mention I am very new to blogs and absolutely enjoyed you’re blog. Likely I’m want to bookmark your website . You really come with excellent posts. Bless you for sharing your webpage.