Tak jsme tady – šťastní. Nedokážu popsat ten pocit.. Je to ten pocit, který cítíte, když se vám splní velký sen. Takový to obrovský PÁNI.
S Lukášem jsme se dneska dopoledne vrhli do vln (protože kam jinam, vždyť mě znáte :)) – a že to byly opravdu velký vlny! Podlamovali nám kolena, pas a mlátily s námi o hebký, černý písek jako bychom byli z papíru.
Chytli jsme se za ruce a čelili tomu společně, stejně jako všemu, co nás v životě potkalo.
Nemuseli jsme ani nic říkat abychom věděli, že bez toho druhého bychom nedokázali ani polovinu toho, co společně. Láska hory přenáší.. a oceány dvojnásob.
No a první dojmy? Bali není jako Samui. Vůbec ne, je to úplně jinej svět. Cestou v noci z letiště jsem na motorce strachem zavírala oči a říkala si, jak tady budu moc žít.. přešlo mě to hned, co jsme vyjeli z města a dorazili do Canggu, kde jsme teď na 4 noci. Všude rýžový pole, rovina a nově rozestavěný domky. Kousek od domku pláž, která není tak krásná, jako ta “naše” – písek je tam černý, moře není průzračný a obří vlny hrajou do rytmu desítkám surfařům. Ta atmosféra vás ale naprosto pohltí! Je to zábava a úžasná energie! Úplně jiná energie, která se nedá porovnávat – s ničím, co jsme doposud zažili. 
Abych vám to co nejvíc příblížila, představte si místo někde mezi Evropou a Asií, kde žijí jen mladý lidi. Všichni mají skvělý postavy, usmívají se od ucha k uchu, vlasy i kůži mají políbený sluncem a sálá z nich štěstí. Všude máte nabídku organických, veganských a vegetariánských jídel a Balijčani vám nic nevnucují – jen se usmívají a hrozně rádi se vším pomůžou. Na pláži blbou mladý rodiče se svými dětmi, psy, lítajícími draky a prostě..
ŽIVO(T)
Jak jste asi poznali, zamilovávám se snadno.. možná proto, že chci být pořád zamilovaná a zamilovávat se znovu a znovu – je to totiž krásnej pocit. První dny dělají dojem a je mi jasný, že tohle zamilování opadne. No, a pak přijde pravá láska, nebo to všechno vyprchá.. 
Uvidíme. Já se jen teď těším na každý nový den, nový lidi, příležitosti, zkušenosti, místa.. a taky na dnešní večeři na pláži, na kterou míříme hned, jak dopíšu tenhle článek. Bříško zase povídá.
Mějte se alespoň tak nádherně, jako se mám já a..
přijímejte výzvy, který vám život každý den přináší. Stojí to za to!
S láskou Anie <3
PS: dneska jsem měla spíš otevřenou pusu, než čočku. Zítra nebo pozítří čekejte pořádný nával fotek :)
Uzasny :) uzivejte!
xxx
Cury in the City
Instagram
Fashion Paris & Prague
Anie, to je tak krásný pozorovat vaši cestu a to, jak se vám splnil další sen…důkaz toho, že to fakt jde! Mám na tohle plnění snů úplně stejnej názor jako ty, prostě když člověk něco vážně chce, dokáže to a splní si to. Každým tvým článek jsi mi bližší a bližší. Neskutečně vám to přeju a těším se na články z Bali, plné sluníčka, surfování a nádherné přírody <3
HURÁÁÁ!!
Myslíš ve smyslu „když jsem přijela do Thajska, byla jsem nadšená, ale…“ :-))))
Já bych si klidně troufla říct, že to první setkání s novým místem je vždycky to jediné pravé… a všechno ostatní přijde až v okamžiku, kdy začneme narážet na věci, které nám nějak nesedí k našim zvykům…
Pak se teprve ukáže, zda to ta naše původní láska ustojí :-))
Ta původní mi přijde jako takové to nadšené dětské setkání se životem a jeho objevování. Vždycky když se ocitnu kolem dětí, sálá to z nich na mě a je to úžasné. Škoda, že čím člověk stárne, tím spíš o to přichází… asi budu muset zase někam odjet a radovat se… i když nejradši bych se už radovala spíš i tam, kde jsem .:-))
I’m gone to inform my little brother, that he should also pay a quick visit this weblog on regular
basis to get updated from hottest information.
Good post. I will be facing a few of these issues as well..
I just want to tell you that I am just very new to weblog and seriously savored this blog. Probably I’m want to bookmark your website . You definitely come with superb articles. Thanks a bunch for sharing your blog site.