CELÝ NÁŠ ŽIVOT JE V PODSTATĚ JEDEN VELKÝ PARADOX. NEUSTÁLE MÁME POCIT, ŽE NÁM NĚCO SCHÁZÍ, I KDYŽ MÁME ÚPLNĚ VŠECHNO.
Důchodci šetří peníze na.. kdyby něco. Mladí lidé odkládají mateřství na dobu, až budou mít peníze a pak mají zase skvělou práci, které se pro dítě nechtějí vzdát. Když jsme mladí, máme chuť cestovat a poznávat svět ale chybí nám peníze, když zestárneme, máme peníze ale nemáme čas, no a pak jsme už zase moc staří.. Honíme se za penězi abychom měli svobodu a přitom ji tou honbou za penězi ztrácíme. Chceme, aby se naše/vaše děti měly co nejlíp, kupujeme jim krásný oblečení, zdobíme pokojíčky a chodíme do práce – aby se měly co nejlíp ale najednou nemáme čas na to, dávat jim to nejdůležitější – lásku a čas.
Lidé chodí meditovat, aby se zbavili stresu, po lekci jdou nakupovat a nervózně přešlapují ve frontě na zaplacení protože hrozně spěchají. Jíme zdravě ale občas sníme za pár minut pytlík čipsů. Včera jsem byla svědkem toho, jak pes zabil omylem malý prasátko tím, že si s ním chtěl hrát a prokousl mu krk. Všichni na něj byli hrozně zlí, chtěli ho sbít, zabít.. a prasátko obrečeli, přitom měli jiné k večeři a toho jim líto nebylo.. ale je to pořád život – život jako život.
MYSLÍTE SI, ŽE SE TŘEBA TAKOVÝ DALAJLÁMA NIKDY NENAŠTVAL? URČITĚ JO!
Lukáš chce žít na pláži a chce mít loď ale bojí se plavat v moři. Já miluju cestování, chci procestovat celý svět ale mám šílený strach z lítání.. a občas píšu články o štěstí ve chvílích největšího smutku.
Asi jsme jen lidi a tohle je naprosto běžný. Jeden den se bojím, mám strach z toho, že nám něco nevyjde, propadám depresím a brečím do polštáře a další den se usmívám na celý svět – jen tak, protože můžu a vím, že všechno nakonec dopadne dobře.
Je to směšný, je to sranda a nejspíš to nikdo z nás nikdy nedokáže změnit protože takoví už prostě jsme.
KDYŽ BYSME SE NA ZEMI PODÍVALI Z VESMÍRU A KAŽDÝ ČLOVĚK BY BYL MALÁ HVĚZDIČKA, VIDĚLI BYSME, JAK JE TEN ŽIVOT HROZNĚ POMÍJIVEJ. JAK KAŽDOU SEKUNDU NĚKTERÁ HVĚZDA ZHASNE A DALŠÍ SE ROZSVÍTÍ.
Neberme tedy ten život tak vážně, nepřemýšlejme tolik o věcech.. neřešme tolik cizí lidský životy a vyplňujme co nejvíc ty vlastní. Poslouchejme svý srdíčka, dělejme dobrý skutky a šílený rozhodnutí – protože to jsou ty, který si budeme navždycky pamatovat.
