Zatímco čtete tenhle článek, my už jsme v Kuala Lumpur a čekáme na další let – snad nám teda to první letadlo neuletělo! Určitě zrovna nadávám, že mi je v letištní hale zima a dala bych cokoli za ponožky do sandálů. Včera mi nebylo zrovna nejlíp, což mě ani nepřekvapilo protože moje tělo se pravidelně před letem sekne a nechce spolupracovat, tak jsem místo posledního řádění na pláži zalehla do postele s černým čajem a začala psát.. to protože mě psaní léčí a uklidňuje..
MILUJU STĚHOVÁNÍ A POVAŽUJI SE TÍM ZA NAPROSTÝ UNIKÁT. POKAŽDÉ KDYŽ TOTIŽ BALÍM CELÝ SVŮJ ŽIVOT DO JEDNOHO BATOHU, UVĚDOMÍM SI, JAK MÁLO – A ČÍM DÁL MÍŇ TOHO K ŽIVOTU.. CO K ŽIVOTU, KE ŠTĚSTÍ POTŘEBUJU.
Za celý svůj život jsem se stěhovala 6x. První dvě stěhování jsem moc neřešila protože jsem byla ještě malý škvrně. Jako prvotní považuji tedy stěhování do Londýna. Můj kufr měl kolem 30ti kilo a zpátky jsem si musela připlatit za další zavazadlo. Nepřeberný množství oblečení jsem prokládala kosmetikou a blbostma z Primarku.
NUTNĚ JSEM POTŘEBOVALA 5 PÁRŮ BOT NA PODPATKU ABYCH V ZÁPĚTÍ SAMOZŘEJMĚ ZJISTILA, ŽE SE ANI V JEDNĚCH NEDÁ CHODIT.
Do Thajska jsem balila střídměji, kufr měl kolem 24kg a byl zase plný blbostí – jak jinak.
- mikinu – kdyby mi byla zima. Jasně.
- miliony léků na střevní problémy, který tady stejně nezabírají a potřebujete léky místní za 6Kč, přitom za ty nefunkční jste utratili několik stovek.
- kupu oblečení, který je sice hezký ale člověk se v něm potí.. no jak to prase,
- sandálky na podpatku na večer (to jsem ještě neznala stav zdejších silnic a vlastně vůbec nic)
- 5 kilo kosmetiky, krémů a já nevím čeho protože maminka říkala “Áňo, to je Thajsko, tam to vůbec nemusí mít.. a na, vem si sebou piškoty, kdyby ti bylo špatně, ať máš co jíst!” (teď se mamka určitě mračí, mami nemrač se! Já vím, že to se mnou myslíš dobře a miluju tě ♥. Teď začíná brečet)
No a teď balím svůj život po šesté a konečně vím jak!
- 3 knížky
- notebook
- kamera
- foťák
- instax
- 12 kusů oblečení
- sedmery kalhotky
- jednu podprsenku
- troje plavky
- klobouk
- náhrdelník od Sandry z Indie
- thajský kari koření
- kartáček na zuby
- dopisy od vás a od rodiny
- batoh
- karty, který nám poslal náš nejlepší host Daniel alias “shit head”
A ČLOVĚČE NEZLOB SE, KTERÝ POVAŽUJU ZA TEN NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KOUSEK PROTOŽE TO JE ASI TO JEDINÝ, CO V ASII PROSTĚ NESEŽENETE!
Celý můj majetek váží momentálně pouhých 7 kilo. V hlavě mám ale nespočet zážitků, milovaných lidí, neskutečných životních příběhů a obrovských kouzel, který jsem objevila v sobě i v tom světě okolo.
No a na závěr dnešního článku statistika, kterou udělal Lukáš :) Za těch 8 měsíců jsme tu ubytovali 365 hostů z 39 zemí. Některý jsme milovali, některý nenáviděli.. našli jsme si přátele z celýho světa a v 30ti zemích máme jistou postel. Poznali jsme tolik odlišných kultur, jazyků, zvyků, povah a osobností, co za celý život ne. Zkusili jsme si, jaké to je být zároveň kuchařem, číšníkem, uklízečem, manažerem, údržbářem, delegátem, průvodcem, marketingovým poradcem, první pomocí a v neposlední řadě člověkem, na kterého se ostatní opravdu spoléhají. Byla to neuvěřitelná zkušenost a mám pocit, že po tomhle zvládneme s Lukym cokoli na světě – a zvládneme!
No.. a teď je čas jít dál. Uvidíme se za pár hodin na Bali, tentokrát už jako digitální nomádi! ♥ Držte nám palce!
Krása. Která z nás by nechtěla být krásnější? Která by vyměnila své hnědé oči za modré, nebo vysokou postavu za tu drobnou? Neznám člověka – ženu, která by se sebou byla opravdu spokojená i přesto, že my ji v našich očích jako dokonalou vidíme.