Uncategorized

Nemám disciplínu a jsem na volný noze.

Po Vánocích pro mě byl nadlidský úkol vrátit se „do práce“. Po tom, co jsem na poslední chvíli dodělávala kalendář i diář – ve dne v noci – jsem měla pocit, že jsem ze sebe dostala úplně všechno a nic víc v sobě už prostě nemám. Že ta pomyslná studna inspirace prostě vyschla a nic víc se dít nebude.

Že jsem jako ta prázdná poštovní schránka, která roky visí na dveřích a doufá, že do ní někdo hodí krásnej, ručně psanej dopis a ne jen ty reklamní letáky na slevy v Lidlu.

Naordinovala jsem si odpočinek, takovej ten pořádnej, kdy se jen v pyžamu válíte celý dny u televize a pijete kakao, jenže nám celý vánoce nešla televize, v lednici došlo mandlový mlíko a byt byl v takovým stavu, že jsem stejně radši něco dělala, aby to už jako bylo. Malovala jsem zdi, zatloukala hřebíky, milionkrát vytírala podlahu, nacpala nespočet praček a uvařila desítky výbornejch jídel. To zase jo.

Svým způsobem jsem si tím skvěle odpočinula a vyčistila hlavu, protože místo toho, abych přemýšlela o svý krizi, jsem byla zaměstnaná flekem na gauči od bláta, kterej zaboha nešel dolů. Pak jsem se po několika týdnech vzbudila a měla pocit, že stačilo. Že se chci zpátky. Tu holka plnou elánu, energie, tvořivosti … a jelikož sama nepřicházela, musela jsem ji trošku pošťouchnout.

 

čím?

Od nového roku jsem zařadila

  • Kurkumu
  • Procházku minimálně 30minut.
  • Pořádnou snídani
  • Večerní jógu
  • 3x týdně společný večer s Lukym bez počítačů
  • Nepracovní víkendy

Asi víte, že nejsem organizovanej člověk. Vlastně jsem spíš naprostej opak. Nedokážu mít naplánovaný kdy budu co dělat, protože nikdy nevím, na co budu mít zrovna chuť a to je pro mě při tvoření nejdůležitější. Rozhodla jsem se ale svý dny naplnit malými rituály, který dají tomu velkýmu chaosu alespoň maličký řád. Zařadila jsem věci, který mě těší, ale někdy jsem na ně až moc líná. Věci, který mě staví na nohy a já se díky nim už necítím jako schránka plná slevovejch letáků.

Podle vzoru Weef do sebe hned po probuzení kopu kurkuma drink (půl lžičky kurkumy, vlažná voda, citrón) a hned po něm vyrážím s Dači na dlooouhou procházku. Spousta lidí po ránu cvičí – u nás cvičí pes, dokud se s ním nevyběhne ven. Tady je vidět, kdo u nás doma vládne. 

Když přijdu, vlítnu do koupelny a následně do kuchyně, abych nakrmila všechny hladový krky a dala si čaj na pročištění jater.

Tak a až teď.

 

Teď je ta chvilka, kdy se vrhám k počítači, nebo k papíru. Pokud mám tvořivou náladu na psaní, nebo malování, snažím se ji na 100% využít. Dny, kdy mi nejde a nechce se mi psát, vymýšlet ani kreslit využívám k odepisování na emaily, zprávy, rozhovory a zařizování věcí, ke kterým nepotřebuju zápal ani cit.

Po obědě ještě tak dvě hodinky pracuju a pak si nechávám volný čas.

Někdy mě práce chytne tak, že maluju nebo píšu pozdě do noci, jindy to hned zabalím a vyrazím s Dači ven, válím se, učím se na kytaru, nebo jedeme všichni někam na výlet.

Každý večer teď cvičím jógu a když to jde, tak jdu plavat.

Snažím se ale každý den v týdnu tak 5 hodin denně věnovat práci, zbytek je už potom na mě, podle nálady.

Nebudu vám ale lhát, jsou dny, kdy nepracuju vůbec a pak taky ty, kdy jedu od nevidim do nevidim.

Nakonec, i v tom chaosu je rovnováha.

A možná, že právě v něm.

Pro spoustu lidí je tenhle (ne)systém naprosto nepředstavitelnej, ale mě skvěle funguje a je mi v něm většinou dobře. Možná to píšu i jako útěchu pro všechny, kteří slýchají neustále slova jako disciplína, řád, sebekázeň … a přebíhá jim z nich mráz po zádech. Jsem živoucím důkazem, že to jde i bez toho – jediný, bez čeho to nejde je zápal, chuť a láska (no fakt jo) k tomu, co děláte – to pak totiž většinu dní ani nechcete dělat nic jinýho, než se tý vaší práci věnovat. A to je radost. :) 

 

Co může pomoct čerstvým, absolutně neorganizovaným (ahooj) volno-nožcům, kteří nemají klienty, termíny a všechno je jen na nich?

 

  • Zařaďte si do dne malý rituály, který nebude větší problém splnit.
  • Pokud jste stejně chaotický jako já a nedokážete dělat věci na povel, určete si týdenní, nebo měsíční cíle – já si dávám jen měsíční. (často jsem 3 týdny dutá a pak týden jedu jako křeček v kolečku. A vyhovuje mi to.)
  • Vymezte si čas určitý čas na práci, podle toho, kdy jste nejproduktivnější. U mě je to třeba hned ráno, u někoho až později odpoledne.
  • Pokud vám něco nejde, zkuste to, sedněte si k tomu a věnujte tý činnosti 20minut, pokud vám to do tý doby nenaskočí, vyprdněte se na to a vrhněte se na něco jinýho. Pokud nejde nic, běžte se projít, změňte místo, skládejte puzzle … vyčistěte si hlavu.
  • Všechny nápady si zapisujte.
  • Zkuste na sobě vypozorovat (ženský) jak se měníte v měsíci podle cyklu a práci tomu přizpůsobte – když si začnete rozumět a poslouchat se, zjistíte, kdy vám jde co nejlíp-nejrychleji-nejsnadněji a ušetříte tím spoustu času i vytrhaných vlasů. Pokud si nevíte rady, ale zajímá vás to, tak doporučuju knížku Cyklická Žena
  • Udělejte si to co nejpříjemnější. Já si k malování pouštím filmy, málokdy se dívám na film „jen tak“ ale mám je spíš jako kulisu, když chci něco vidět, už tak nějak automaticky přemýšlím nad tím, co budu tvořit, abych ten čas co nejlíp využila – seriály jsou na to ještě lepší, kvůli spooooustě dílů, což znamená spooooustu hodin (Kalendář K sobě tobě vznikal u Doktorky z Dixie) pak klidně kreslím až pozdě do noci. Palte svíčky, udělejte si něco dobrýho k jídlu, pití, zachumlejte se …
  • Dějete i něco jinýho! Je mi jasný, že svou práci milujete, ale dělejte si čas i na věci, který vaší prací nejsou – Sama vím, jak jednoduchý je jet v podstatě nonstop … a pak ležet úplně vyčerpaná týdny v posteli bez absolutní radosti :)
  • Setkávejte se s lidmi, kteří dělají práci, která je baví a inspirují vás.
  • No a víc už toho ze sebe asi nevycucám :) 

 

Přeju vám moc štěstí, sil, inspirace a hlavně vám přeju, abyste nikdy nezapomněli na to, že na tý volný noze jste pravděpodobně kvůli svobodě – tak si na sebe neupleťte bič, nebo klec. 

 

S láskou Anie