CELÝ NÁŠ ŽIVOT JE V PODSTATĚ JEDEN VELKÝ PARADOX. NEUSTÁLE MÁME POCIT, ŽE NÁM NĚCO SCHÁZÍ, I KDYŽ MÁME ÚPLNĚ VŠECHNO.
Důchodci šetří peníze na.. kdyby něco. Mladí lidé odkládají mateřství na dobu, až budou mít peníze a pak mají zase skvělou práci, které se pro dítě nechtějí vzdát. Když jsme mladí, máme chuť cestovat a poznávat svět ale chybí nám peníze, když zestárneme, máme peníze ale nemáme čas, no a pak jsme už zase moc staří.. Honíme se za penězi abychom měli svobodu a přitom ji tou honbou za penězi ztrácíme. Chceme, aby se naše/vaše děti měly co nejlíp, kupujeme jim krásný oblečení, zdobíme pokojíčky a chodíme do práce – aby se měly co nejlíp ale najednou nemáme čas na to, dávat jim to nejdůležitější – lásku a čas.
Lidé chodí meditovat, aby se zbavili stresu, po lekci jdou nakupovat a nervózně přešlapují ve frontě na zaplacení protože hrozně spěchají. Jíme zdravě ale občas sníme za pár minut pytlík čipsů. Včera jsem byla svědkem toho, jak pes zabil omylem malý prasátko tím, že si s ním chtěl hrát a prokousl mu krk. Všichni na něj byli hrozně zlí, chtěli ho sbít, zabít.. a prasátko obrečeli, přitom měli jiné k večeři a toho jim líto nebylo.. ale je to pořád život – život jako život.
MYSLÍTE SI, ŽE SE TŘEBA TAKOVÝ DALAJLÁMA NIKDY NENAŠTVAL? URČITĚ JO!
Lukáš chce žít na pláži a chce mít loď ale bojí se plavat v moři. Já miluju cestování, chci procestovat celý svět ale mám šílený strach z lítání.. a občas píšu články o štěstí ve chvílích největšího smutku.
Asi jsme jen lidi a tohle je naprosto běžný. Jeden den se bojím, mám strach z toho, že nám něco nevyjde, propadám depresím a brečím do polštáře a další den se usmívám na celý svět – jen tak, protože můžu a vím, že všechno nakonec dopadne dobře.
Je to směšný, je to sranda a nejspíš to nikdo z nás nikdy nedokáže změnit protože takoví už prostě jsme.
KDYŽ BYSME SE NA ZEMI PODÍVALI Z VESMÍRU A KAŽDÝ ČLOVĚK BY BYL MALÁ HVĚZDIČKA, VIDĚLI BYSME, JAK JE TEN ŽIVOT HROZNĚ POMÍJIVEJ. JAK KAŽDOU SEKUNDU NĚKTERÁ HVĚZDA ZHASNE A DALŠÍ SE ROZSVÍTÍ.
Neberme tedy ten život tak vážně, nepřemýšlejme tolik o věcech.. neřešme tolik cizí lidský životy a vyplňujme co nejvíc ty vlastní. Poslouchejme svý srdíčka, dělejme dobrý skutky a šílený rozhodnutí – protože to jsou ty, který si budeme navždycky pamatovat.
Anie, tak tohle je super článek až neuvěřitelně pravdivý ? Už se nemůžu dočkat článků a fotek z bali ?
Moc krasne napsano. Velky dik :)
Děkuji Annie, tohle jsem přesně potřebovala slyšet! Krásný článek :) http://www.kristynablog.com
Pěkně napsané, teď tak váhám jestli teda šetřit nebo ne :D Ale asi není na škodu mít něco na straně “ in case “ :)) Měj se krásně a pozdravuj v Ráji ! L .
Uzasny clanek :)
Casto mam pocit, ze muj zivot je jeden velkej paradox, ale aspon je zabavnej :D
xxx
Cury in the City
Instagram
Fashion Paris & Prague
Krásný a opravdu pravdivý článek. Přesně, je potřeba poslouchat hlavně své srdce :)
The Colorful Blog
Úžasný a ještě víc pravdivý článek. K tomu není co dodat, jen snad, že to s tím cestováním a strachem létat mám úplně stejně :D ale to zvládneme, musíme! : ))
Nádherný den, Anie : )
Budu opakovat to, co zaznělo již přede mnou. Ale tohle je tedy supr článek, podepsala bych se pod každým slovem (proto je samozřejmě tak super :-)))))))
Anie,
už nějaký ten čas tvé články čtu no spíš hltám slůvko od slůvka.Tento článek je neuvěřitelný.Mám pocit jako kdybys psala a přitom každému z nás viděla do života.Svým způsobem jsem se zamyslela a je to pravda.Je mi 17 let a studuji.Honim se po brigádách, abych peníze měla, ale když je konečně mám, přijde mi škoda je utratit.Ano život je jeden velký paradox.
Anie piš dál s takovým odhodláním,upřímností a hlavně kouskem sebe.Tvůj život ispiruje spoustu dalších životů a třeba se i všichni zamyslíme ,že život neznamená žít pro něco, ale hlavně žít a užít! V.
Bohuzial je to presne tak ako pises! Ludia sa uhanaju za „dobrou pracou“ kde su 12hodin denne, aby si mohli kupit „dobry dom“ kde su 10hodin denne z coho 7prespia, aby mohli ist na „dobru dovolenku“ raz za 365dni na 12noci, aby mohli detom dopriat „dobru skolu“ pricom cas s detmi travia 3hodin denne… Je to smutne:( dnesnadoba je nastavena tak ze toto sa povazuje za uspech. Ak sa clovek rozhodne odis a zit jednoduchym (ale naplnenym) sposobom zivota, je povazovany za podivína…
Takže po dlooouhé čtecí pauze první článek a hned taková pecka.! Ty NIKDY nezklameš <3 Jdu číst dáál..
Fajnovej článek, je to pravda, ale to je prostě život. A neodpustím si kosmetický detail: bychom, bychom, bychom!! :D :)).
To je tak neskutečně pravdivé!
Děkuju za Tvé články!
Hodně štěstí! :-)
Anetko, zase jeden úžasný článek! Akorát toho Dalajlámu si naštvaného fakt představit neumím.. :D
:)¨Když já píšu tak, jak mluvím, takže hovorově bysme :)
Děkuju moc :)
Děkuju moc <3
Nikdy není na škodu mít něco ušetřenýho, jen to nedělat na úkor jiných věcí.. :))
Přesně tak! :)
Děkuju moc, jsem ráda, že v tom nejsem sama :D
Děkuju mockrát! Peníze utrácej a utrácej je za zážitky – věř mi, že toho ti nikdy nebude líto! :) Žij krásnej život! Děkuju!
Přesně jak píšeš.. lidi si hlavně musí uvědomit, že to jak žijí nezáleží na společnosti ale na nich samotných. Až moc koukáme na to, co si o nás myslí ostatní a to je asi to nejvíc špatně… :(
Děkuju moc, určitě se někdy naštval, byl to člověk jako my :D
Strašně obdivuju celkově tvůj pohled na svět a tu super energii, kterou nám dodáváš každým článkem ^^
Me Adelaida
Tak tohle, byl pro mne clanek roku. Diky,moc jsi mi zrovna dneska pomohla. At se ti dari!
Jsi uzasny clovek, Anie. Tve clanky naprosto miluju!! ❤
Ahoj Anie, objevila jsem Tvuj blog nedavno, a jsi strasne vtipna, inspirativni a strasne se mi libi, ze si na nic nehrajes, a to se moc nevidi. Také se mi moc libi, ze jako jedna z blogerek nelpis na materialnich vecech:). Já nemam na to, abych si kazdy mesic dovolila nechat v drogerii (parfumerii) 2500,- a dalsich nevim kolik tisíc za obleceni….Priznam se, ze ne jednou jsem se nechala unest, jinam do jineho sveta (draha kosmetika, znackove obleceni) ale pak me prasti realita do hlavy… Tak jsem smutna, ze si nemuzu koupit to, co vlastne chci. PAk se podivam na moji mimi dcerku, rozhlidnu se okolo sebe, a povim si, co ty vlastne jeste chces? Mas vsechno, co si jen kdo muze prat, vaz si toho—–obleceni a mrhani penezi neni dulezite…..A jsem moc rada, ze jsem dospela do tohoto stadia. Sice obcas pokouknu po necem, ale dulezite je, ze jsem zvitezila nad sebou a uzivam si toho, co je pro me nejcennejsi a to je a bude navzdy moje rodina, a to ze jsme zdravý….a i kdyz moje sny jsem musela trosku pozastavit, pozmenit, vím, ze to dozenu. Jsem stastna, i kdyz kazdy den neni ruzovy, a ani vztahy nejsou dokonale:)
Jeste jednou diky za tvoje clanky, uplne jsem se zacetla a tesim se na dalsi:))At se Ti dari!