motivace Uncategorized V Thajsku ze života

Práce snů

IMG_1683

Včera navečer jsem si sedla a při zapadajícím sluníčku vytáhla svůj zapomenutý diář abych si sepsala nápady na články, které se mi zrodily během týdne v hlavě. Dnes ráno jsem otevřela notebook, vybrala si první téma a začala psát.. po pár řádcích jsem ale skončila. Nebylo to ono, nebylo to TO ONO pro dnešek. A je přesně ten důvod, proč nedokážu mít články naplánované dopředu. Nikdy totiž nevím, na co budu mít ten den „chuť“.

Dnes se mé chuťové buňky naladily na něco jiného- představovaly si totiž svou práci snů, což dělají poměrně často.

Každý týden mi přichází několik emailů od stejně starých ale i starších lidí, jako jsem já, s otázkou – jak jen jsem přišla na to, co chci v životě dělat. Odpověď je na to celkem jednoduchá – chci dělat to, co mě naplňuje! Každý z nás má nějaké přednosti, koníčky, dovednosti, schopnosti.. Každý jsme v něčem dobří! Jde jen o to uvědomit si, co jsou vaše přednosti, dát dohromady vše co umíte, vše co vás baví a vytvořit z toho.. PRÁCI SNŮ.

Abych vás mohla co nejvíc inspirovat. Rozhodla jsem se vám ukázat malý kousek z mé „nástěnky přání“, třeba vás tím přesvědčím k tomu udělat si podobný seznam a vy tak zjistíte, jak obrovskou moc má těch pár písmenek na kusu papíru.IMG_1713


CO ZAHRNUJE MÁ PRÁCE? (nepište v budoucím čase, pište o ní tak, jako byste ji už měli) 

Využívám svou kreativitu /psaní, focení, kreslení../

Jsem svým vlastním pánem, nikdo mi neříká, co mám jak dělat. Všechny rozhodnutí jsou jen na mně.

Pracuju odkudkoliv na světě.

Sama si řídím, kdy budu pracovat a kdy budu mít volno.

Vydělávám dost na to, abych nemusela přemýšlet o penězích.

Jsem lidem inspirací, přináším jim svou prací radost nebo je motivuju. Měním lidem životy.

Jsem hrdá na to, co jsem dokázala! (tohle je hrozně důležitý bod!)


CO JSEM PRO NI SCHOPNA UDĚLAT?

Pokud je třeba, pracuji i celou noc, kdy lidi s běžnou prací spí.

Dávám do ní celou svou duši a pracuju s láskou.

Vkládám do ní všechny své zkušenosti a neustále ji vylepšuju.

Čtu knížky, poslouchám příběhy lidí, inspiruju se. Neustále se učím, překvapuju a překonávám.

Zajímám se o lidi.


IMG_1625

Sepište si, v čem jste dobří – UPŘÍMNĚ – NEPODCEŇUJTE SE! Dejte si všechny vaše slova vedle sebe a přemýšlejte, jak zkombinovat vaše dovednosti s vašimi podmínkami. Nezapomínejte na to, že vaše práce nemusí zatím existovat a na většinu z nich určitě nepotřebujete ani odbornou školu nebo titul /a pokud ano, udělejte si ho/ ! Buďte tím prvním!

Nikdo – dokonce ani já neříkám, že to bude jednoduchý! Určitě ne! Naopak to bude mnohem těžší, než jít prostě dělat práci, která vám ani moc nevadí a máte tam svý jistý.. Nejspíš si sáhnete několikrát na dno, budete chtít s tím vším skončit.. vzepřete se, vystřelíte nahoru a uvidíte, jak vše začíná vycházet podle vašich představ, když v tom bum, začne vás stahovat okolí.. Může to trvat měsíce a klidně i roky, než se vám začne dařit, NIKDY to ale nevzdávejte! Znáte ten příběh o kopání zlata?

Vylezte ze svých bublin, standardů, pohodlných postelí (ta naše thajská pohodlná naštěstí není:D). Vezměte si papír a tužku, běžte se projít do přírody, do města.. na místa, která vás inspirují.. dejte si čaj v útulný kavárně, zavřete oči a představte si sebe za 5 let. Ne takové jakými by jste měli být. Takové, jakými opravdu CHCETE být.


 

A taková rada na konec, když pořád nevíte – cestujte! Při cestování poznáváte totiž nejen rozdílné kultury, lidi a místa – poznáváte tím především sami sebe!

Tak co? Jaká je ta VAŠE práce snů? Víte, nebo se ještě hledáte? 

Držím nám palce! 

S láskou Anie <3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mrňavá, blonďatá dvaadvacetiletá holka, která žila se svým přítelem v Anglii, Thajsku a teď jsou rok na Bali, kde mají svůj malý resort na konci světa. Anie je blogerka a v minulém životě byla mořská víla. Nepokoušejte se jí to vymluvit, je neuvřitelně tvrdohlavá :). www.tovarnanaradost.cz

Leave a Comment

Comments (27)

  1. Anie,ty jsi ohromná inspirace. Sama se nad svou práci zamyslím již několik let a dávám ji porad šanci,že se něco změní a ono je to horší a horší. Už je na čase s tím něco udělat ?děkuji ???za takové lidi jako jsi ty, kteří dokážou psát takové povzbudivé články, když nikdo jiný není schopen podpořit. Dodává mi to sílu a a přeji ti vše krásné ať se máš jen a jen nádherně

  2. Pekny clanek, akorat ne vzdy pomuze napsat si na papir sve vlastnosti a podle toho urcit, co by cloveka bavilo. Ja mela dlouho svou vysnenou praci, studovala jsem na to 9,5 let a myslela si, ze pro to mam predpoklady, ale kdyz jsem pak natesena prisla prvni den do prace, zjistila jsem, ze to neni ono. Je potreba si i meco vyzkouset, zjistit, kde se dnesni svet mimo skolu pohybuje a pak clovek ziska uplny jiny pohled na svet. Neni to jen o cestovani, hlavne diky osobnim zkusenostem (nepotkalo me nic peknyho) jsem zjistila, kam se chci v zivote ubirat a kde to pro me ma cenu. Nikdo proto neveste hlavu, kdyz se vam zprvu nebude darit. Neuspech berte jako pouceni pro priste a jako takovy odrazovy mustek k lepsi praci. Mam tvuj blog moc rada, Anie a zpetne diky za rozhovor na cestuje.me. At se dari :)

  3. Děkuju moc, je to hrozně krásný číst cítím se fakt poctěna :) Běž si pro tu práci snů!

  4. Hodně lidí pořád hledá a neví co, můžou teda sedět, chodit do školy, nudit se a utápět se v tom, že nejsou v ničem dobří, nic je nebaví a nikam nemíří, nebo budou dělat jednoduchý, malý kroky k tomu, aby našli sami sebe a co vím – znám spoustu lidí, kterým opravdu pomohli.. a i kdyby to mělo pomoci jednomu člověku, rozhodně to za ty dlouhý články stojí :) Mně v tomhle právě pomohlo to cestování – né ve smyslu jet na cestu kolem světa /kdo by na to měl peníze :D/ ale třeba jet pracovat někam do ciziny.. když je člověk závislý jen sám na sobě, v cizím prostředí.. dozví se o sobě spoustu věcí a třeba mně, Lukášoj i většině našich kamarádů z různých zemí to neuvěřitelně pomohlo :) Podle mě jde o to žít – né být zavřený ve škole a čekat, že to za mě škola vymyslí. Dělají to právě ty zkušenosti – jak sama říkáš. Člověk jim ale taky občas musí jít na proti :) My moc děkujeme :))

  5. … a proto jsem se rozhodla taky odjet za prací do ciziny :D Tady v ČR je pracovní síla opravdu nedoceněná. Nejde o to, že by mě nebavilo najednou dělat to, co jsem tak dlouho studovala (jsem stavební inženýrka a tenhle obor mě opravdu nadevšechno zajímá a miluju to), ale především o to, jak mě za to odmění. Jsem odjakživa skromná, nepotřebuju vydělávat miliony, ale opravdu nechci žít od výplaty k výplatě. Chci cestovat dokud můžu a chci si jednou s přítelem pořídit alespoň nějaký průměrný byt, to je všechno. A přesně jak řikáš, začnu pomalu, po malých krůčcích pracovat na tom, abych si tohle všechno mohla dovolit a byla šťastná. V první řadě se chci naučit pořádně angličtinu a pak možná zkusím štěstí s prací v oboru jinde, páč ač mám tu naší malinkatou zemi fakt ráda, tak tohle mi za to trápení nestojí :) Dík, že jsem si u tebe na blogu mohla takhle „ulevit“ :D

  6. Anie jsi neskutečný člověk a nejraději bych ti to psala pod každý článek, ale tento je prostě úžasný. Naprosto mi mluvíš z duše. Zrovna se potýkám s podobnými „problémy“ a přeju ti to nejlepší na celém světě a ať se ti splní vše, po čem tvé srdce touží! :) <3

  7. Má práce snů je být pán svého času, zapojit kreativitu a focení a dělat lidem radost. Krásný, pozitivní a motivační článek – jsi skvělá Anie! ♥ Svůj život máme v rukách pouze my a můžeme si ho udělat jakýkoliv. ♥

  8. Děkuju za tenhle článek. Jsi neskutečně inspirativní člověk, líbí se mi tvůj náhled na svět, a nejen proto, že mám velmi podobný (teda aspoň co hádám podle tvého blogu :) )
    Od mala jsem měla spoustu snů a každý mi říkal, že jsem idealista. Ale já už si některé ty sny splnila a ukázala ostatním, že to jde. Ale spoustu jiných a hlavně, ten hlavní, jsem si ještě nesplnila.
    Od určitého věku, snad když mi bylo 24, nebo tak (což bylo před 3 rokama :D) jsem začala být víc „realistická“ a nějak jsem se v tom všem ztratila. A i když studuju obor, co mě baví a který mi hodně dal, vím, že tudy cesta nejspíš nevede. Potřebuju svobodu, ne být závislá na nějaké instituci. Po strašně dlouhé době si taky uvědomuju, jak moc mi chybí kreslení, kterému jsem se věnovala celých 9 let…a tak dále….Zajímavé je, že vždycky se snažím podržet ostatní a poradit jim, ale na sebe asi zapomínám :)
    Přijde mi, že jsem tak trochu „sešla z cesty“ ale teď se na ní zase (snad) pomalu vracím. A to i díky tobě. Lidé jako ty – a že jich opravdu není mnoho – mi dodávají sílu a povzbuzení a hlavně naději. A i když jsou možná ty naše ideální světy tak trochu snílkovské, věřím, že možné je všechno.
    Ještě jednou díky! :)

  9. Ahoj Anie, opět a zase skvělý článek. Každým článkem mě víc a víc inspiruješ něco se sebou dělat.Přešla jsem z jiné vysoké školy na jinou. Já ani nevím proč. Prostě jsem necítila tu radost, to naplnění, co by mi to mělo dávat ( i když, jestli někdy bude škola dávat naplnění, tak to bude super:D ), a tak jsem to v půlce roku studia ukončila. Všichni ostatní z mé třídy, kteří byli na té stejné vysoké tam zůstali. Jojo, hold jsem měla za začátku takové ty mindráky, že jsem hloupá, že ničeho nedosáhnu, že na to nemám. To bylo asi možná to mé dno, kdy jsem nevěděla co dělat. ALE, řekla jsem si, jak nejde o život nejde o nic. Vysoké školy vždycky byly a budou. Tak teď od září zkouším novou, a pokud i tohle nebude pro mě to nejlepší a nebudu si cítit svá, tak bude čas na tenhle tvůj seznam. I když možná si ho radši napíšu předem, kdo ví, co mě zase popadne. :D Krásný den Anie, s láskou Nicol <3

  10. Ahoj, někdy se člověk ani nesnaží a vítr ho zavane tím správným směrem. Já jsem chtěla pracovat s keramikou, ale osud mě zavál na sociální školu. Odtud už byl jen krok ke školce a teď učím v mateřské škole děti s postižením a světě div se, máme i tu keramickou dílnu:-) práce je to náročná, špatně placená, plná omezení a české školství stojí nekdy pěkně z prd. Ale ty děti to krásně kompenzují.

  11. Ahoj Anie, já chci určitě psát, točit videa a pokud se mi podaří, tak i tancovat (není podmínkou). Ještě nevím jak to skloubím dohromady, asi nijak :D Ovšem pracuji na obou věcech. Točím videa na Youtube a snažím se napsat knížku, i když to jde velmi pomalu, protože na to věčně nemám čas :/ Ale nevadí, já ji jednou dopíšu a bude to trhák! :D Jsem strašně ráda, že se zajímáš o své čtenáře (začínám být velmi pravidelný čtenář) a že se náš snažíš inspirovat a posouvat blíž našim cílům. Ani moje máma mi nedodává tolik odhodlání co ty! Si úžasná!

  12. Tak držím palce, ať se rozhodneš správně a.. ať je to to pravý, co tě bude bavit! :))

  13. To je od tebe hrozně milý, děkuju <3 Já ti přeju to samý, určitě to brzy vřešíš, jak nejlíp můžeš :)

  14. Tak to máme podobný :)) Nechť se ti tvůj sen brzy splní :)) Děkuju <3

  15. Být idealista není nic špatnýho, právě naopak :) Nezapomínej na to, že i když to zní sobecky – ty jsi nejdůležitější protože sama se sebou žiješ, zasloužíš si být šťastná! Držím palce, ať jsi zase brzy na tý svý cestě, ze který to budeš cítit :) Určitě to dáš!

  16. To jsem hroozně ráda! Spousta lidí přechází z jedný školy na druhou z toho si nic nedělej a prostě hledej :)) A i když přijde čas na seznam, svět se tím nehroutí – naopak :)) Držím ti palce <3

  17. Jé, to je krásný příklad jak funguje Tajemství :) Přeju hodně síly a štěstí :))

  18. Téda, ty píšeš knížku? To je úžasný! Můžu se zeptat o čem bude? A pokud sem ještě zavítáš, napiš mi sem svůj kanál, moc ráda se podívám :) Děkuju moc za tak krásný slova a držím ti palce! To dáš! :))

  19. Tvůj článek mne opravdu motivovat. Prožívám nyní dost těžké období, končím školu, vrátila jsem se do rodného města bez kontaktů a i přestože mám praxi, tak nemohu najím v našem kraji práci a stále víc mne to stresuje, jelikož na mne rodina tlačí. PS. Přeji ti ať se ti stále daří!

  20. Knížka bude o klukovi, který se protlouká životem po špatné životní události, která ho psychicky poznamenala. Bude tam jak se s tím vyrovnává, jak si žije, zamilovává a jak přechází z černých brýlí na růžové.
    Na youtubu sem tady: https://www.youtube.com/user/ladym4rti akorát někteří ty videa pořádně nepochopili, tak snad nebudeš patřit mezi ně a bude tě to bavit! :)
    A moc děkuju za podporu!

  21. Anie, to je dokonalý článek! Je mi sice 16 a ještě mám „čas“ ale poslední dobou pořád přemýšlím o tom, že mě nebaví škola a nejradši bych se v osmncáti sbalila, jela cestovat a právě tak zjistila, jak chci vlastně v budoucnu pokračovat. V hodně věcech, co „zahrnuje moje práce“ s tebou úplně souhlasím, chtěla bych si určovat sama pracovní dobu a volno, dělat to, co bude mít nějaký přínos, jak pro mě tak pro ostatní, chtěla bych inspirovat a pomáhat druhým … :) Děkuju za úžasnou inspiraci, zítra se pustím do psaní !! <3

  22. I simply want to mention I am very new to blogs and honestly liked you’re web page. Very likely I’m want to bookmark your blog . You absolutely have perfect posts. With thanks for sharing with us your web site.