PONDĚLÍ: Angličani se vrací z párty ve 4 hodiny ráno. Mlátí sebou od stěny ke stěně.. ještě asi s někým třetím – 18 lidí najednou rozsvítí a nadává – totální scéna z paneláku! Ráno si jeden z nich chodí do kuchyně každých 10 minut natáčet vodu jen v boxerkách a vůbec mu to není blbý. Má jak z praku. V 11 hodin odchází z pokoje Thajka – jinak, z pokoje vychází ladyboy. ALE NÉÉÉ!
Lukáš spálí 6 toastů – jak to dělá absolutně nechápu!
Yoan je kluk z Kanady, pracoval v Číně, Japonsku, na Bali.. neustále cestuje a živí se jako akrobat na koních pro jednu velkou společnost. Hrozně zajímavej člověk a život! Takovej ten cikánskej ale sakra – má to kouzlo!
Přestává mi chutnat thajský jídlo. 
ÚTERÝ: Po tom půlroce jsme se konečně naučili od Thajky vařit kari a příští týden náš čeká pad thai. Zjistili jsme, že to vlastně vůbec není složitý a zvládl by to snad i ten Lukáš – a to je co říct! Snažíme se teď rychle dohnat všechno, co jsme neustále odkládali – znáte to taky?
Plakáty už se tisknou a od příštího týdne budou podle všeho v prodeji! Super zpráva pro vás je, že se budou posílat z ČR, takže na ně nebudete muset dlouho čekat!
No a protože jsem člověk akční a kreativní, už se plánuje zase něco dalšího – většího – ještě lepšího.. nechte se překvapit a těšte se! Bože, já se těším!
Babička Keau se nás snaží naučit pár slovíček Thajsky – marně. Zvládáme jich asi 10 a tím je naše paměť prozatím plná. Prostě to nejde!
STŘEDA: Dostali jsme motorku s utrženým stojánkem. Jízda s ní je docela sranda. Motorka si sama brzdí a zpomaluje při sebemenším naklonění, takže jedeme maximálně asi 40, což je pro mě úplně akorát. Dělá to neskutečnej bordel protože thajský silnice jsou všechno, jen ne rovný a hlavně na nás každej kouká, což mi moc příjemný není, když mi hlavu zdobí dětská helma s motýlkama protože tu mojí hnědou někdo ukradl! Musím se tomu smát, je to sranda :D
Odpoledne jsme vyrazili fotit mořskou vílu, ze který byla ve výsledku velryba, což ale vlastně není důležitý. Ležící na zemi na pláži, kde není ani noha a z každé strany nás obklopují stovku kamenů, který je třeba přelízt protože jinak se odtamtud prostě nedostanete.. sleduju si tam ležící, nad mořem obří černej mrak – blíží se rychle, hodně rychle ale Lukáš už má ploutev skoro hotovou.. no to se přežene. No nepřehnalo, spíš to tak čekaně přišlo SLEJVÁK JAKO PRASE! Slejváky v Thajsku nejsou problém, pořád je vám celkem příjemně teplo ale my sebou měli telefony a foťák v úplně obyčejným batohu. Schovali jsme se pod stříšku na pláži z palmových listů – čekali 10minut, 20.. 30.. to už nám bylo divný, střecha taky moc kvalitní nebyla, tak jsme si řekli, že jdeme a prostě jsme to půlhodinovkou po mokrejch kamenech přeskákali. Většina šílenejch dešťů tu přejde do deseti minut.. no a tenhle přešel za 3 dny.
PS:Foťák i telefon přežily! 
ČTVRTEK: Prší už druhý den v podstatě v kuse. My se ale nedáme! Jsou trhy a to pro Lukáše znamená Pizza a pro mě hummus. Luky vytahuje větrovku, kterou mu přibalila na cesty mamka s tím, že se mu určitě bude hodit. Já oblíkám mikinu s nápisem I AM HERE TO BE AWESOME a vyrážíme. Ofouklý, promočený a docela i zmrzlý usedáme s fakt zaslouženým jídlem k babičce a Lukáš prohlašuje, že by si rád vzal ponožky. Tenhle den prohlašujeme za historický den.
DEN, KDY NÁM BYLA V THAJSKU ZIMA!
Mimi se po dvou měsících vrátila a dovezla dárečky! I pro nás! Dostaly jsme čipsy z durianu a teda, to je bomba, KTERÁ NESMRDÍ!
Pracujeme na změně celého webu. Každé odpoledne trávím přilepená k počítači ale děsně si to užívám a pokud se mi to všechno povede vytvořit tak, jak si představuju, tak to bude pecka!
PÁTEK: Je bílo, totálně bílo! Z okna to vypadá jak kdyby byly všechny ty kopce kolem nás zasněžený! Při jízdě na motorce zase, jako když se v horách něco pálí, nebo když sopka soptí a popel je všude kolem. Nevíme co se děje ale fakt se nám to nelíbí! Je to jen pár dnů bez sluníčka a mně to chybí, fakt mi to hodně chybí!
V noci se probouzím a mám neuvěřitelnou žízeň. Zjišťuju, že jsme zapomněli koupit vodu, čímž se ta moje žízeň ještě zvětšuje. Seberu se a jdu ve dvě ráno do kuchyně – na balkoně desítka velkejch gekonů, všude ticho, tma. Odemknu si do jídelny, v mžiku rozsvítím těch 20 světel a podělaná až za ušima si čepuju vodu s pocitem, že bubáci jsou všude kolem mě a čekají na útok, jen co půjdu zpátky. Nakonec se jich mě asi zželelo a já usínala s myšlenkou, že jsem si doma vůbec nevážila tý pitný vody z kohoutku, která fakt není samozřejmostí..
SOBOTA: Prý má být další konec světa, tak přemýšlím, co budeme těch posledních pár dní dělat.
U babičky si k nám přisedl jeden Slovák, který nám naprosto přesně připomněl tu povahu lidí, kterou jsme za půl roku naštěstí zapomněli, tu povahu, která nám tolik vadila a kterou jsme „doma“ potkávali bohužel víc, než často. „Syn nežere maso, nakouří, nepije.. no je to normální!?“ „joo, to loni jsem byl tak v Thajsku a za ten měsíc jsem viděl moře jednou, já byl jinak pořád na baru..“
Prosíme o sluníčko. Trošku depka. Bílo. Nikde nic. Vlhkost vzduchu je taková, že se dá sotva dýchat.
Po měsíci si jedu pro svý vysněný plavky a hádejte co? Oni už je prostě nemaj! Větší depka.
Píšu pro vás článek o naší cestě od Londýna až po Bali a sakra.. rok a půl a tolik neskutečných zážitků. Je to úžasný!
A nakonec si představte situaci, že jste na záchodě, v místnosti metr na metr, v klidu si čůráte a teď si všimnete, že kolem vás krouží tři sršňi! No já bych se z toho normálně počůrala!
A jaký byl váš týden? Taky převážně pracovní? Mějte se nádherně a pusu pusu <3
