Na to, až se konečně podíváme na jiný ostrov jsme se těšili opravdu neskutečně dlouho (půl roku!) a upřímně jsme ani nedoufali, že by nám to mohlo vyjít. Někdo to ale asi chtěl (nebo spíš nechtěl) a my tak měli možnost se urvat a vyrazit s kamarády na Koh Tao a Koh NangYuan.
V 9 hodin vyjížděla malá speedboat pro 30lidí z přístavu. Ještě před tím nás ale „námořníci“ varovali, že na moři jsou fakt velký vlny, takže kdo se na to necítí, ať si výlet přehodí na další den. Tohle se nás absolutně netýkalo, nejen, že jsme další den nemohli, ale sakra, jsme přeci nějací dobrodruzi!
Tak jsme tedy jako ti dobrodruzi usedli přímo na příď lodi s vidinou, jak se tam hezky rozvalíme a budeme se opalovat (to ty Americký filmy) v záchranných vestách, které jsme si vzít museli a po pár minutách jsme hned poznali proč.
Protože ty vlny! TY VOLE! To byly vlny! Nevím jak ten zážitek mám popsat.. Příď lodi – tedy my, jsme naráželi do obrovských vln, které většinou nenavazovaly, takže jsme prostě z několika matrů padali na tvrdou hladinu. Občas jsme mysleli, že máme zlomený žebro nebo vyražený dech. Jednou rukou jsem se usilovně držela tyče – mrzla mi tak moc, že když jsem jí chtěla odendat, nešlo to – né tyč, ruku! Druhou jsem drtila Lukášoj nohu a snažila se odhadnout, kdy přijde další náraz protože když to nečekáte, můžete si klidně ukousnout jazyk nebo vyrazit zuby.. a to by bolelo a ještě tý krve.. jak z vola. Z očí jsme za pár minut měli všichni malý, zarudlý škvírky protože nám do nich v krátkých intervalech celkem prudce stříkaly hektolitry mořský vody a uši jsem se alespoň já snažila zacpat co nejvíc to šlo protože se zezadu neustále ozýval zvuk zvracení – nechápu, jak to ty lidi mohli v tý rychlosti stíhat! Hotový zvracící orgie – je to zvrácený co?
Na půl hodiny by byl tohle úžasný zážitek, dvě hodiny byly ale fakt moc! Představte si tu nejšílenější pouťovou atrakci na 120 minut! Myslím si, že za ten počet minut ze mě vypadlo přesně stejný množství sprostých slov. Chvílemi jsem se opravdu bála, že se převrátíme a prostě umřeme na moři – Less to přišlo jako docela fajn smrt – Budou to dávat na Nově, tam to nafouknou, jak ty vlny měly místo 5ti metrů 15 a jak nás v moři sežrali žraloci! Budeme za padlý hrdiny! Snažila jsem se to moc nepřipouštět a spíš se soustředila na to, abych nebyla součástí těch zvracících orgií.
Po neuvěřitelných dvou hodinách, kdy jsme si fakt mysleli, že to nikdy neskončí jsme přijeli na místo. Nasadili si šnorchly a přímo z lodi, ještě rozklepaní, vymrzlí.. skočili do vody a.. tam jsem uviděla něco tak úžasnýho, že se to nedá ani slovy popsat. Představte si obří akvárium s tisíci druhy ryb, barevnými korály, naprosto křišťálovou vodou.. a teď si představte, že jste toho součástí, že ryby plavou kolem vás, neschovávají se.. koukáte se na ně, následujete jejich pohyby a jen se necháváte unášet tím klidem, tolik odlišným světem od toho našeho a žasnete nad tím, že je tam toho tolik – tolik krásnýho!
Po hodině šnorchlování se přesouváme na další ostrov. Dáme si oběd a vybíráme si z možností – znovu jít šnorchlovat nebo si udělat procházku na vyhlídku. Bez váhání naskáčeme do vody a necháme se unášet znovu. Voda je tady sice kalnější, na dně najdete i odpadky od turistů a pohled na hladinu připomíná scénu na konci Titanicu, kdy vidíte záchranný vesty všude kolem – to jen Číňani. Podmořský svět si ale nenecháme zkazit ničím a zamilujeme se znovu – snad ještě víc.
Vymrzlí ale opravdu šťastní se vracíme zpátky na Samui. Moře už je naštěstí klidný, zavíráme oči a únavou usínáme.. byl to neuvěřitelně děsivej začátek a neuvěřitelně překrásnej průběh.
Doma se se mnou houpe postel a to nemusím ani ležet. Ráno se vzbudím a mám modřiny po celým těle. Bolí mě zadek, ruce, záda. Ale stálo to za to! Tohle byly opravdu ty nejlíp utracený peníze.
.. zážitek vážně na celý život.. na život, který si budeme pamatovat! Na život, který milujeme!
NEUTRÁCEJTE PENÍZE ZA VĚCI. UTRÁCEJTE JE ZA ZÁŽITKY!
PS: z výletu bude video od Toma, tak se máte na co těšit :) A omlouvám se za tak sesmolený článek. Kdybych ho nenapsala hned, nedokázala bych se do toho asi tolik vcítit :) Chtělo to ven – hned!