Sedím na nejkrásnějším místě pro práci, na tom, který jsem si vysnila. Ve vzduchu cítím Řecko. Jsme tu – o 14 dní dřív než bylo v plánu. Díky za to! Nešlo ani tak o místo, šlo o atmosféru, o energii, kterou cítíte, a která vás buď posiluje nebo vyčerpává! Místo, kde jsme bydleli nás vyčerpávalo.. tak moc. Prvních 10 dní na Bali bych považovala za sakra velkou zkoušku a nebudu dělat siláka, občas jsem měla na krajíčku a chtěla to všechno zabalit.
Pokazilo se co se mohlo, poznali jsme spoustu skvělých ale i špatných lidí. Bohužel jeden z těch skvělých zemřel.. Řešilo se takových věcí a my stáli někde ve středu toho všeho. Valilo se to na nás z obou stran. Asi chápete, jak moc na nic to všechno bylo a psát v tu dobu články nebo jakkoli pracovat bylo téměř nemožný a hrozně vysilující. Vím, že jste to poznali. S příjezdem sem jsem si ale řekla, že za tím vším otočím list – sakra musím! Ale než ho otočím, vypíchnu pár momentů z uplynulých dní protože krásný momenty se najdou i v tý největší bouřce. 
- Zamilovali jsme si energii v Canggu a neměli rádi tu v Jimbaranu.
- Ogrilovali jsme si dýni
- Nechali jsme se okusovat od papouška
- Z deseti balijských slov si zapamatovali dvě.
- Nejoblíbenějším indonéským jídlem se stalo Gado-gado, což je vařená zelenina s arašídovou omáčkou. Lukáš to nesnáší a já miluju.
- Po 8mi měsících jsme byly opravdu nakupovat! V oblečení Bali Thajsko totálně převálcovalo. Můj minimalismus je v háji.
Zjistili jsme, že budeme krmit krokodýla. Rukou!
- Pořád jsem nebyla na lekci surfu :(
- 3X jsme šnorchlovali
- Opili jsme se. Taky 3X.
- Nešlo mi kreslit ani psát.
- Byli jsme na párty na pláži – utvrdili se v tom, že nás nebaví párty.
- Necítila jsem se ve svý kůži. Chtěla se z ní svlíknout. Nešlo to.
- Viděli jsme nádherný vodní chrám jehož jméno si nepamatuju – klasicky, nejkrásnější rýžový terasy na světě, vodopád a dvě ceremonie.
Viděli jsme hrozně nahatejch balijců a pořád nepochopili, proč tu všude prodávají pindíky – dřevěný, né opravdový! 
- Viděli jsme hrozně hnusnýho pavouka. Určitě byl jedovatej a neříkejte mi, že ne!
- Navštívili jsme Ubud – naprostá nádhera. Energie, lidi, architektura.. nejvíc umělecký místo, kde jsem kdy byla.
- Zamilovala jsem si obří vlny.
- Lukáš začal nesnášet obří vlny.
- Viděla jsem Nema i Dory. Neviděla jsem žraloka, kterýho viděla paní, který šnorchlovala s náma. NAŠTĚSTÍ!
Kouřila hřebíčkový cigarety – nebylo to vůbec dobrý!
- Pila palmový víno – hnusný!
- Jedla jsem hodně balijských jídel, který nedokážu napsat ani vyslovit – vynikající!
- Dozvěděli jsme se, že nám před resortem skáčou každou chvíli delfíni, plavou velryby ale i žraloci – ty delfíni jsou prý nejnebezpečnější. NEVĚŘÍM!
- Několikrát jsem se přesvědčila o tom, jaký lidi k sobě do života přitahuju.
Zjistili jsme, že náš „šéf“ je kamarád Jardy Duška. 
- Zjistila, že náš známý z resortu je známý Tomáše Kluse.
- 6X jsme se stěhovali.
- a nejlepší zpráva na konec? Mám balijský korálky!
Když se za tím tak zpětně otočím, nebyly to tak hrozný dny.. A to je krásný! Připomínat si maličkosti! Protože nakonec zjistíte, že nic není tak černý, jak se na první pohled může zdát. Vypíchněte jednu krásnou věc z uplynulých dní a napište mi ji! Uděláte mi tím obrovskou radost. Přeju vám-nám, ať se to v tý hlavě naučíme všichni správě seřizovat, třídit a vyřazovat.. ať se máme fajn! S láskou vaše stará Anie ♥
První ranní paprsky nás šimraly v polospánku po nose, snažily se nás probudit a hrály hru se špolouchajícím oceánem, který nás celou noc ukolébával a vyprávěl ty nejkrásnější pohádky.
