Asi všichni znáte ty dny, kdy v ledničce nemáte skoro nic a musíte kouzlit ze zbytků, protože prostě „nemáte nic k jídlu“!?
Už na Bali jsem zjistila, že to u nás vlastně nikdy není pravda, protože trošku mouky, brambor a vody máte doma vždycky. VŽDYCKY. Jestli mi něco opravdu vadí, pak je to plýtvání čímkoli … a taky mlaskání, křivda, zabedněnost, rozežranost, kraťasy, který nezakrývaj zadek a ještě víc holky v nich (protože jim vůůbec nezávidím, nenéé), můj opupínkovanej obličej, kvalitu instagramovejch fotek … – takový to jak koupíte deset jogurtů ve slevě a pak je necháte projít a podobný věci, proto se u nás musí spotřebovat vždycky všechno. Někdy je to boj, ale Lukáš se toho většinou rád ujme a cokoli, kromě podlahy, bleskurychle vyluxuje.
V ledničce jsem našla půlku avokáda, patku čínskýho zelí … ve špajzce půl balíčku bulguru a … děj se vůle boží.
K mýmu překvapení vznikl ze zbytků naprosto výbornej salát. Ihned jsem teda zasedla k počítači a sepsala si všechno, co do něj přišlo, protože si to prostě nemůžu nechat pro sebe.
