motivace Archivy | Strana 4 z 12

1. školní den.. jako by to bylo včera, kdy jsem přestupovala z jedné základky na druhou, kdy jsem odjížděla na intr s krosnou na zádech, nervozitou a zároveň neuvěřitelným nadšením.. nebo kdy jsem si řekla, že vysoká pro mě prostě není a čelila tak každodennímu nátlaku učitelů, spolužáků, rodiny.. , kteří se mě snažili zlomit slovy „bez vysoký školy dneska nebudeš nic“ „skončíš v Tescu za kasou“ „co budeš jako dělat?“ A já jen s úsměvem odpovídala „Nebojte se o mě, já to nějak dám“.

A DALA JSEM!

Teď píšu článek z úžasnýho ostrova, vedle notebooku mám čerstvý kokos, talíř plný čerstvého ovoce a před očima výhled na palmy pohupující se v příjemném větru. Každý den jsem vděčná za to, co mám. Za to, co jsme SPOLEČNĚ s Lukášem dokázali. Každý den se směju a jsem šťastná, kreativní, plná inspirace i života. Občas nadávám, brečím, řeším neřešitelný problémy a říkám si, jak by bylo vlastně hrozně jednoduchý neudělat občas nějakou tu zkoušku nebo přijít z práce, kterou nemám ráda, rozvalit se na gauč, pustit si televizi a absolutně vypnout hlavu.

TAKHLE JSEM TO ALE JÁ NECHTĚLA..

Každý z nás má možnost volby a každý má jiný sen či jinou představu o svém životě. Někdo chce být doktorem, právníkem..někdo chce být podnikatelem, kreativcem.. někdo chodí do školy proto, že ho baví, vidí v ní svou budoucnost, PŘÍLEŽITOSTI.. a někdo tam chodí jen proto, že si myslí, že je to ta jediná správná cesta a vůbec neví, co od té školy vlastně očekává.. No a nebo proto, že se to naopak očekává od něho.

Ty poslední dvě možnosti jsou dle mého hrozně špatně. Jít někam jen proto, abych někde byl. Jít někam proto, abych zabil čas, nemusel do práce, měl kde bydlet, aby se na mě rodiče nezlobili a třeba mě dokonce i dotovali – jít tam s těmito myšlenkami – TO JE ŠPATNĚ! Máte tolik jiných možností! Můžete vyjet na rok do zahraničí, můžete si najít práci, můžete změnit prostředí, osamostatnit se a především poznat sami sebe. Alespoň o trochu víc. A pak se za rok třeba vzbudíte a řeknete si, že ten život je fajn i bez školy, A DOKÁŽETE TO.. nebo naopak zjistíte co by vás bavilo studovat a budete to opravdu CHTÍT!

Né každý chce podnikat, né každý si na to všechno chce přijít sám, né každý se chce učit životem místo knížek – třeba jako já.. A nebo chcete mít jen ten titul. Je tu úplně jedno aneb jak řekl Dušek – já dostanu PAPÍR (podívejte se na to:))! Nemyslím si, že je něco správný nebo špatný, pokud to tak opravdu chcete. Poslouchejte svý srdíčka, vybojujte si svý sny.. vždycky to bude boj! Ať už ve škole a nebo o to víc v opravdovým životě. Nezapomínejte na to, že všechno je to JEN na vás, a ať si zvolíte cokoliv, udělejte si to krásný protože ten život byl dán vám! né vašim učitelům, přátelům ani rodičům..

Já vám tedy přeju, aby se vám v obou případech dařilo.. abyste nebrali školu tak vážně nebo dokonce jako trest, berte ji jako svou volbu. Přeju vám, abyste tam získali přátele na celý život, z předmětů, které vás baví si odnášeli co nejvíc a z těch co vás nebaví nějak propluli (ono to asi jinak nejde).. a hlavně vám přeju abyste odcházeli domů každý den s pocitem, že to, co děláte není zbytečný. No a těm co ve škole nejsou? Asi jen hodně síly a inspirace, to je to, co potřebujete! VY TO DÁTE!

Můj malej bráška zrovna dneska/zítra přechází z pátý třídy na gympl a Lukášovu ségru teď zase čeká prvák a intr.. tenhle rok jí fakt oba závidíme!

Jsou to všechno úžasný kroky, co stojí za to, ať se rozhodnete jakkoli! Nenechte si řídit budoucnost očekáváním někoho jiného, než očekáváním vlastním. MILUJTE SVŮJ ŽIVOT A VAŠE VOLBY.

Přeju vám úspěšný rok a nezapomínejte, že na to nejste sami!

Studentíci, nestudentíci – S láskou vaše Anie <3

Píšu si seznamy. Pořád. Všude. Neustále. Většinu nezveřejňuji, protože je to buď moc osobní nebo nudný a nezajímavý, dneska jsem se ale rozhodla udělat výjimku. Chci se s vámi podělit o 50 obyčejných věcí, které mi dělají radost a tím vás inspirovat k napsání těch svých.

Nezáleží na jakém kontinentu se nacházíte, nezáleží na tom, jestli prší, svítí sluníčko ani na tom jak vysoký je váš plat. Záleží jen na tom, jak se díváte na svět a jestli si dovolíte udělat si radost.

A proč byste si měli psát něco, co o sobě už dávno víte? Jednoduše vás to udělá šťastnějšími! Nashromáždíte tím v sobě totiž všechny ty krásný pocity, který vám ty vaše radosti přináší, a na papír i na okolní svět se jako mávnutím kouzelnou hůlkou budete usmívat jako měsíček na hnoji. To vám garantuju!

1) Upřímný záchvaty smíchu, ty od srdce, které nemůžete zastavit a lidi si o vás myslí, že jste blázen.

2) Světlušky a svítící plankton.

3) Ovoce utržené přímo ze stromu.

4) Sklenička tři vína po propracovaném, úspěšném dni.

5) Povídání si s cizími lidmi, u kterých mám pocit, že se známe roky.

6) Šplíchání moře.

7) Vyskakování v moři do dřepů a následný sledování a poslouchání bublinek (vypadám u toho jak pětiletý dítě ale miluju to).

8) Blbnutí ve velkých vlnách.

9) Snažení se o hvězdu na písku, i když tu hvězdu nikdy neudělám protože jsem tele.

10) Focení se zezadu, protože pak nikdy nenadávám, jak mi to strašně nesluší.

11) Typický český humor ve starých filmech.

12) Česání vlasů.

13) Škrabkání a masírování zad a nohou.

14) Koukání na film nebo seriál bez pocitu, že musím dělat něco důležitějšího.

15) Koukání na filmy s happy endem.

16) Spaní v chladný místnosti a zachumlání se do obří duchny.. jako od babičky.

17) Bobování.

18) Kreslení pohádek, když mi to myslí, a když mi to jde.

19) Pusa na dobrou noc.

20) Pusa na dobrý ráno.

21) Vynikající jídlo po sportování.

22) Vynikající jídlo kdykoli.

23) Probuzení slunečními paprsky, kterého se nám tady přes naše ztmavená skla moc nedostává a stráášně nás to štve.

24) Lidi, co se vezou na stejný vlně – a že jich není moc.

25) Mazlivý zvířata.

26) Hraní společenských her. Hraní všech her. Nikdo se mnou ale nechce nic hrát!

27) Chození po trávě na boso. Chození po všem na boso – když to teda nebolí.

28) Když mám pocit, že mi to sluší.

29) Když se za něco můžu sama pochválit a mám z toho ještě větší radost, než když mě pochválí někdo jiný – protože to je fakt upřímný!

30) Vytváření vzpomínkových alb, sešítků, diářků, nástěnek snů a psaní usmívajích se seznamů.

31) Když vidím, že vesmír mi dá fakt všechno co jsem si vysnila.. občas i trochu jinak ale zase je to sranda.

32) Ranní přičichnutí k ovoci (To mě naučil Rupert, na nočním stolku mám připravené ovoce na ráno a hned po probuzení si k němu přivoním – zkuste to – ráno dělá den :))

33) Ty chvíle kdy překonám sama sebe a svůj strach.. to je u mě celkem často, jsem docela strašpytel. Ale zase bojovník, a to pořádnej!

34) Táboráky, stanování, brambory z popela a zpívání s kytarou, kdy není slyšet jak moc falešně zpívám a nebo je to všem úplně jedno.

35) Když vidím, že karma funguje a ty vyčůraný, zlý lidi si najde a vytrestá! Áňo, ty seš ďábel!

36) Když se mi zdá krásnej sen a já se do něj můžu i po probuzení vrátit zpátky.

37) Překvapení! Miluju překvapení! Miluju překvapení hrozně moc a k mý škodě mám v okolí lidi, co všechno hned vykecaj a pak žádný překvapení nemám.

38) Když můžu někomu pomoct a je nám z toho potom oběma krásno.

39) Chvilky s rodinou, kdy nic neřešíme a jen se dobře bavíme.

40) Těšení se. Na cokoli. A proto pořád vymýšlíme nový a nový věci – abychom se mohli těšit!

41) Usínání s pocitem, že jsem ten den prožila opravdu naplno.

42) Svoje počáteční zapálení úplně do všeho, který teda bohužel často nevydrží. Ale to zapálení prostě!

43) Vánoce. Miluju Vánoce.

44) Tepláky, mikiny a huhňatý deky!

45) Dlouhý debaty o vesmíru, přáních, duchách, andělích, minulých životech, osudu a tak..

46) Písničky, který mě roztancujou.. a pak se za mě Lukáš stydí.

47) Jak Lukáš často nechápe.

48) Když vystoupím z letadla a vím, že už nemůže spadnout – jo, Anetka se bojí lítání ale chce procestovat celý svět. Anetka je rebel.

49) Bouřku, déšť, vichřici i sluníčko.

50) Kamarády – ty o kterých vím, že jsou pravý. A Lukáše – toho, o kterým vím, že je taky pravý.

Pevně doufám, že jsem vás svým seznamem neunudila ke spánku.. (původně měl bodů 100) a pokud jo, tak věřím, že se vám alespoň něco krásnýho zdálo. No a taky doufám, že jsem vás třeba inspirovala k napsání toho svého :)

Prozraďte mi pár z vašich obyčejných radostí, ať se usmíváme znovu a znovu – všichni společně :)

Archiv rubriky: motivace

(NE)CHOĎTE DO školy

50 věcí které miluji