Archiv rubriky: motivace

Life M(o)udruju motivace Uncategorized

Fears

df

Nevím jestli je to dobou, tím co se děje ve světě nebo tím, co se děje v nás.. jen vím, že to tady je a že toho je nějak moc. Nemluvím o ničem jiným než o strachu.

Rodiče ho ve většině z nás budovali od malička, pak jsme přišli do školy, kde je zastrašování špatnou známkou, poškolou, poznámkou.. na každodenním pořádku.. stejně jako jsme vyrostli my, vyrostly i naše strachy, každý si je můžeme pojmenovat a každý nějaký máme – a kdo říká, že ne, tak kecá!

To by bylo v podstatě přirozený, nebo ne? Je to přeci naprosto zbytečný, a tím, že se bojíme si vůbec ničím nepomůžeme! Proč o tom ale dneska mluvím.. Všechny možný i nemožný média na nás každý den ze všech stran valí ty naše strachy! Terorismus, války, znásilnění, autonehody, sebevraždy, vraždy.. můžu pokračovat do nekonečna!? Tím, že se bojíme, tím že smutníme, tím že se víc neradujeme než radujeme, tím slábneme.. slábne naše veselý já, slábne naděje, vůle, kreativita a naše síla, jedinečnost, která chce vytěžit z každý minuty co nejvíc. Vypněme televize, nečtěme negativní zprávy, nežijme těmi tragédiemi.. a hlavně, přestaňme se bát!

Nejsem nikdo, kdo by měl strachů málo, mám jich víc než dost a i když vím, že mluvení pomáhá, jediný s kým o tom dokážu mluvit je Lukáš. A jo, je mi pak mnohem líp, a taky vím, že ze strachů je nejlepší se vypsat (nebo vyspat?) ! A možná proto to píšu. A možná proti němu chci bojovat i víc.. a možná, že vás chci i k něčemu vybídnout!

Seznam mých tří největších strachů a jak s nimi hodlám bojovat?

1) Samotatýkající se naprosto čehokoli, jsem hrozně nerada sama, a když jsem sama, pouštím si seriály jako kulisu, pro pocit, že nejsem sama! 

Jak budu bojovat? Budu si pouštět hudbu místo seriálů, budu chodit sama na procházky, nakupovat a zajdu si sama na čaj – s knížkou! Budu prostě samotu vyhledávat. Pro někoho to jsou jednoduchý věci ale od té doby co jsme přijeli z Londýna, kde jsem byla sama většinu času si to až moc vynahrazuji, ze samoty panikařím a dělá mi to prostě problém. 

2) Zlý lidi, podivný lidinejde o to, jakého jsou náboženství, z jaké země pocházejí, jakou mají barvu nebo co mají na sobě. Když vidím ty blbý zprávy, jak někdo dokáže ublížit někomu, jak dokážou být lidi hrozně zlý.. prostě brečím a nedokážu to pochopit ani když se sebevíc snažím. V Londýně se mi občas cestou z práce stávalo, že do autobusu přisedl někdo, z koho jsem měla divnej pocit – musela jsem prostě vystoupit a počkat na další. Ve svém okolí mám taky člověka, v jehož společnosti se necítím vůbec dobře, jsem nervózní a nemůžu se soustředit.. mám z něj prostě strach, i když nejspíš není důvod. 

Jak budu bojovat? Za 1. přestanu koukat na ty zprávy, i když jen po očku! Nebudu koukat na strašný videa, budu myslet víc racionálně než pocitově a přestanu být paranoidní! (jak to udělám, to netuším!)

3) Vlastní neúspěchNechci skončit za pásem nebo v kanceláři. Nechci každý den chodit do práce a těšit se dvakrát do roka z týdenní dovolený. Není to o lenosti, jen to prostě nechci dělat! Chci něco vybudovat a mít z toho opravdovou radost, dělat to s chutí a vášní! A vím, že můžu! Mám v hlavě spoustu nápadů, brání mi asi jen ten strach začít je ve velkém realizovat! 

Jak budu bojovat? Začnu nejdřív v malém, každý den budu na svých nápadech minimálně 6 hodin pracovat. Využiju každou příležitost setkat se s někým inspirujícím!

Pro zajímavost a pobavení seznam všech možných strachů TADY

Trošku osobnější článek, potřebovala jsem to taky ventilovat a budu ráda za každého, který sám napíše, čeho se nejvíc bojí a co dělá pro to, aby se tolik nebál! Pojďte se navzájem inspirovat a podpořit! 

♥ S láskou a beze-strachu Anie

 

 

Life M(o)udruju motivace Uncategorized

ONE WORD

FŠ

Většina z nás ho moc dobře neovládá a přece je to ten nejmocnější nástroj na světě. Máme ho každej ale.. používáme ho správně? Dnešní článek nebude pro každýho, a právě teď ani nevím jestli bude dlouhej nebo krátkej a už vůbec nevím, jestli bude mít vůbec nějakou HODNOTU nebo smysl, jen mám takovou potřebu něco sdělit a možná nejvíc sama SOBĚ. – Když v noci nemůžete spát a začnete přemýšlet a nebo jen myslet.

Chci se bavit O SLOVĚ, o něčem co je pro nás naprosto přirozený.. mluvit, sdělovat, slova přijímat, vnímat,POSLOUCHAT.. a o tom, jak hroznou mají moc a jak my lidi na to často zapomínáme, nepřemýšlíme nad tím, jaký budou mít vliv, co jimi můžeme způsobit a občas si je naopak bereme až moc osobně. Jeden člověk může ovlivnit život druhýho pouhýma slovama. SEŠ HLOUPEJ, NEMÁŠ NA TO, SEŠ TLUSTÁ.. Myslím si, že každý z nás tohle v životě slyšel a snad i sám vyslovil. Byli jsme možná naštvaný na CELEJ SVĚT a vybili si to na jednom člověku. Nemysleli to tak, jen to řekli – VE VZTEKU, vybili tu zlost a tomu člověku, to klidně mohlo změnit život. JEN DVĚ obyčejný SLOVA!

Občas si to nikdo z nás neuvědomuje a možná že by jsme víc měli, pak by tady bylo třeba víc lásky a víc tý NELÁSKY jen a v podstatě z nedorozumění. Jsem hodně upřímnej člověk, občas až nehezky a snažím se na tom pracovat DEN CO DEN. Když se poděluju o názor, snažím se to dělat tak, abych tím nikoho neurazila, aby nedošlo k tomu, že si z mejch slov vyvodí závěr, který jsem vlastně vůbec neměla v úmyslu. Ono to občas nevyjde ale dá se na tom pracovat – vždyť každá věta může bejt TOU příležitostí.. a všechno je pak tak hrozně lehčí a lepší, že ta snaha, ta EMPATIE.. stojí to za to, pokud chceš VÍC tý LÁSKY a míň nelásky. Proto prosím lidi, každýho člověka, kterej tohle čte a hlavně samu sebe (třeba to čtu jen já) uvědomujme si víc, co z tý pusy vypouštíme, jak to vypouštíme. Nepoužívejme rozum v takovým množství jako SPÍŠ SRDCE a volme spíš ty hezký slova než ty zlý. Užívejme si to, že můžeme být a když nám někdo řekne něco nehezkýho, nechme to tam někde stát a neberme si to osobně.

PROTOŽE TEN, KDO PROMLOUVÁ K DRUHEJM, PROMLOUVÁ HLAVNĚ SÁM K SOBĚ.

JAK SE K TOMU STAVÍTE VY? JAK ZMĚNILO SLOVO VÁŠ ŽIVOT?