Říkejme ovoci ovoce a zelenině zelenina, né raw food.
×
Nepišme si s kamarády při večeři s jinými kamarády, abysme si další večer psali zase s těmi, se kterými jsme seděli včera ale místo povídání si psali.
×
Pokud se opravdu milujeme takové jaké jsme, nenechme se rozházet blbou poznámkou na větší zadek. Vyražme alespoň do toho lesa bez make upu – a foťáku – a telefonu.
×
Sdílíme na zdích články o hořících pralesech v Indonésii, o problematice palmovýho oleje nebo otřesných podmínkách zaměstnanců v šicích dílnách. Další den jdeme s kamarádkami na kafe do Starbucksu a obří nákupy – protože jsou přece slevy. Zkusme o sobě přemýšlet. Zkusme něco opravdu dělat, né se jen tak tvářit. Pro sebe, planetu, pocit, né pro ostatní.
Chceme tělu dávat jen to nejlepší abychom byli zdraví a cítili se dobře, přitom se to ve většině případech stává naprostou posedlostí, což je ještě nezdravější, než krabice čipsů. Vykašleme se na termíny a prostě jezme tak, jak chceme a jak nám chutná protože to je fakt to nejzdravější.
×
Minimalismus není o tom, že máme plný skříně bílýho oblečení jednoduchýho střihu. Minimalismus je o tom, že těch kusů tam máme pár – a je úplně jedno, jak vypadají.
×
Meditace není o tom, že se přihlásíme na nejvyhlášenější kurzy, oblečeme si předražený oblečení a budeme meditovat ve skupince dvaceti lidí. Meditace je o tom, že si sedmeme v lese na pařez, lehneme na trávu nebo posadíme ke krbu a budeme dýchat.. sami se sebou, vypneme myšlenky a prostě jen budeme..
Pokud nejsme sami se sebou spokojení, nezmění to umělý vlasy, řasy, nehty nebo plastiky – nikdy pro sebe nebudeme dost krásný. Krásný budeme, až si tu myšlenku připustíme, až se přijememe takový, jaký opravdu jsme.
×
Pokud nemáte rádi cestování, necestujte jen proto, že to řekla Songe nebo kdokoli jinej. Pokud chcete mít farmu se zvířaty, nebo malý prcky ve dvaceti, taky to je správně. Špatně neexistuje! Všechno je cesta a pokud nás to dělá šťástnými, tak to prostě dělejme nehledě na ostatní nebo trendy, který taky neexistujou!
Buďme lidmi!
♥
Krásny článok. Už ani nedokážem žiť v spoločnosti, ktorá sa stále na niečo tvári a hrá. Stále striedame jednu filozofiu za druhou, podľa toho čo je práve IN. A sme pokrytci. Hlásame o palmovom oleji a jediné čo o ňom vieme je, že je ho kopa v nutele. O veci sa zaujímame len povrchne. Tvárime sa, ako zdravo sa stravujeme a dáme si kilo banánov na večeru, alebo tri zrniečka sezamu na raňajky. Čo sa to do pekla deje s ľuďmi? Ako sa hovorí – žijeme v dobe chytrých telefónov a hlúpych ľudí a mne sa to každým dňom viac a viac potvrdzuje. Ďakujem za tento príspevok, pretože v jednoduchých vetách je povedaného strašne veľa. Skvelá práca, krásne myšlienky.
Většina bodů se mi díky bohu zdá naprosto normální a běžná, ale ten, že „špatně neexistuje“ a máme dělat všechno, co nás dělá šťastnými,.. já se o to snažím, ale často zapomínám, že pro ostatní je ta představa prostě jiná a jejich rozhodnutí (třeba ty děti v mladém věku) nechápu a odsuzuju. Dám si na to pozor. Díky
Anie tohle je úplně přesný. Přidám svůj příběh, mám chuť to napsat :)
Žiju úplně jinak, studuju VŠ, do toho pracuju na plný úvazek. Každý mi pořád říká, že si nic neužiju, že jsem pořád ve škole a nebo v práci, že jsem workoholik a jestli mi to za to všechno stojí. Stojí mi to za to. Studuju, protože mě to baví. Pracovat bych nemusela, to je pravda, můj muž je advokát a podnikatel, nedostatkem peněz netrpíme. Pracuju, protože chci smysluplně investovat čas a na rovinu taky proto, že se mi ty moje Hamilton hodinky prostě líbí. Ať žije konzum, já vim. Ani s tím workoholismem to není tak horký. Prostě jen když něco dělám, dělám to naplno. Nechodím do práce z povinnosti si to tam „odsedět“, ale chci, aby tam po mně něco zůstalo. A pak přijdu domů, třeba unavená, třeba naštvaná, ale přijdu domů a jsem ve svojí oáze míru. Svalím se k mužovi na gauč, otevřeme si víno a nic nám nechybí. Dokonce i kdyby nám došlo víno, pořád nám nic chybět nebude. Ráno vstanu o hodinu dřív, abych mohla cvičit jógu, kterou jsem cvičila i když ještě nebyla moderní. Jdu si zaběhat, když je hnusně, tak klidně na páse, i když to není moderní. Chodím dokonce i do fitka. Protože mě to baví. Mám hrozně nemoderní lahev na pití a nedělám si z proteinu palačinky. Žijeme hrozně nemoderním životem, nejsme ani green, ani raw ani fitness. My jsme MY. A ať mi nikdo neříká, že mi utíká život pod rukama. Když se NÁM chce, tak prostě zvedneme zadek a zmizíme. Jedno kam. A ono ani zadek zvedat nemusíme, někdy stačí prostě zatáhnout závěsy, vlézt si do postele a jenom BÝT. Není to taky moc in, protože se to moc nehodí na instagram, ale nám se to líbí. A to je hlavní – dělat jen to, co se nám líbí. Existuje jen jeden správný způsob života – ten, který nás baví a naplňuje.
Bože, mě se už k Tvým článkům ani nechce nic komentovat… k tomu se prostě nedá nic dodat, je to dokonalé :-)) Nebylo by nějaké tlačítko Perfect?? :-))))
Řekla bych, že tohle je jeden z nejkrásnějších článků, který jsem po novým roce četla!
Je tak jednoduchý, výstižný a přesný. Asi bych tu mohl óchat a áchat až do pozdního večera, ale na to není čas, teď je čas na to „být“ :)
Takže pěkný den
Super! To se ti moc povedlo :-)
http://misstravelfairy.com/
Pod tohle bych se podepsala! Krásně jsi vystihla to, co se mi někdy honí hlavou! Jak s tím Sturbucksem, tak s tím raw food a cestováním. Docela mi začíná vadit, jak lidi dělají spoustu věcí, aniž by si uvědomovali, jaký to má dopad. A také mi připadá, že jsou tací, co cestují jen proto, že je to v módě, nebo aby mohli říct, že byli tam a tam. Smutný. Nějak se z životů lidí vytrácí autenticita a nabývá povrchnost.
Líp bych to neřekla! Perfektní článek!
http://www.curyinthecity.com
Krásný článek Anie. Mluvíš mi z duše. Tohle by si měli uvědomit všichni, krásně napsaná pravda. :-)
Ahoj Anie,
tvůj blog jsem objevila sotva před týdnem a nemůžu se ho nabažit. Mám podobné názory, ale musím říct, že jsem do nich musela dorůst. Toto je nádherný článek ze života mladých lidí a měli bychom se nad tím všichni zamyslet. Děkuji ti za inspiraci a myslím, že tímto článkem otevřeš oči mnoha lidem.
Krásný článek. Nechtěla by jsi, prosím, trošku rozepisovat co děláš, tvé příběhy s vyřizováním víz atd? Nikde ses ani pořádně nezmiňovala o Singapuru a mě by to hrozně zajímalo.
co dodat?
snad jen amen, někteří lidé by si to měli povinně vytisknout a nalepit na zeď :)
I want to say – thank you for this!